První knihu, která se systematicky zabývá zabavováním a rozkrádáním majetku Romů za protektorátu, představil v Muzeu romské kultury v Brně její autor Jiří Smlsal. Podklady shromažďoval dva roky, vycházel z původních záznamů nacistických bezpečnostních složek, četnických stanic i obcí, ale zabýval se i vzpomínkami pamětníků, kteří přežili koncentrační tábory. Publikaci vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

„Zatímco tragická historie Romů a Sintů v době protektorátu Čechy a Morava je poměrně dobře popsána, téma majetkové perzekuce zatím zpracováno nebylo. Přitom z hlediska těch, kdo holokaust přežili, jde o zásadní téma a silně je ovlivnilo po návratu z koncentračních táborů,“ uvedl Smlsal.

Majetek Romů, kteří byli do koncentračních táborů odvlečeni ze svých domovů, zajistili četníci a byl rozprodáván ve veřejných dražbách, o nichž existují původní záznamy

Domy, jejich vybavení, hospodářská zvířata i veškeré nástroje, kupovali často bývalí sousedé romských rodin. „Z celých rodin se z koncentračních táborů vraceli jen jednotlivci. Na místě svých domovů nacházeli často zbořené domy nebo jejich domy obývali cizí lidé. Přišli o veškeré prostředky, majetek, úspory a nikdo se o ně nepostaral,“ uvedl Smlsal.

Smlsal doplnil, že Romové se za zabavený majetek nedočkali žádného odškodnění, což v nich posilovalo přesvědčení, že ve společnosti nejsou vítaní

„Tato kniha je důležitým kamenem do mozaiky rekonstrukce vytěsněných dějin českých národa romského, téma majetkové perzekuce dlouho čekalo na zpracování. Za odškodnění Romů dlouho bojoval i Čeněk Růžička, který ještě před svou náhlou smrtí sepsal pro knihu doslov,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Při vzniku knihy Smlsal vycházel i ze vzpomínek Romů, kteří koncentrační tábory přežili. Muzeum romské kultury tyto vzpomínky od 90. let systematicky shromažďuje