Jihomoravský kraj postupoval správně, když připravoval aktualizaci zásad územního rozvoje a když ji v září 2020 zastupitelé schválili. Zanesli tak do územně plánovací dokumentace trasu silnice I/73 v bystrcké stopě, tedy v trase tzv. Hitlerovy dálnice. Vyplývá to ze tří rozsudků Nejvyššího správního soudu, které vydal v dubnu, poslední ve středu. Zamítl tak tři kasační stížnosti odpůrců, k nimž řadu let patří některé obce na této trase a spolky.

Po pěti letech od schválení krajského územního plánu je tak zřejmé, že Ředitelství silnic a dálnic může pokračovat s přípravou stavby silnice, která však má charakter standardní dálnice se dvěma pruhy v každém směru s rychlostí 130 kilometrů za hodinu. Na jihu se velkou mimoúrovňovou křižovatkou napojí u Brna-Bosonoh na dálnici D1 a povede na sever v trase staré dálnice mezi městskými částmi Kohoutovice a Žebětín, dále přes Bystrc, téměř přes hráz Brněnské přehrady a na sever k Černé Hoře a Boskovickou brázdou až k Moravské Třebové, kde se napojí na dosud nedostavěnou dálnici D35.

Jižní úsek, který prochází Brnem a brněnskou aglomerací, je z hlediska zásahu do hustě obydlené krajiny nejkontroverznější a odpor proti stavbě se táhne déle než 20 let

Odpůrci nadále pokračují v boji proti stavbě a již aktivně připomínkují dokumentaci pro posouzení vlivů na životní prostředí. V ní silničáři orientačně předpokládají, že by se úsek mezi Brnem a Bořitovem mohl stavět v letech 2035 až 2038 a silničáři budou muset volit takové varianty stavby, které umožní dodržet hlukové a imisní limity.

Nejvyšší správní soud v rozsudku konstatoval, že kraj v přípravě aktualizace postupoval správně, pokud nechal nejprve zpracovat studii, v níž se posuzovala dopravní účinnost zvolené varianty a varianty, která by vedla západně od Brna kolem Veverské Bítýšky

Odpůrci argumentovali tím, že kraj vůbec neposoudil obě varianty jako rovnocenné. S tímto východiskem se však soud neztotožnil a uvedl, že se o rovnocenné varianty nejedná, protože odmítnutá varianta by nesplňovala cíle z hlediska dopravní účinnosti. „Výstavbou komunikace v bítýšské stopě by se oblasti Brna a jeho okolí nijak dopravně neulevilo a byla by velmi řídce využívaná (s ohledem na aglomerační povahu tranzitu v oblasti Brna), což by bylo v přímém rozporu s důvody jejího vybudování. Je proto zcela pochopitelné, že varianta vedoucí komunikaci bítýšskou stopou nemohla být mezi doporučenými, neboť nenaplňovala cíle, kterých měla aktualizace zásad územního rozvoje dosáhnout,“ zopakoval v  rozsudku soud své dřívější argumenty.