Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají v Izraeli stoleté stromy pistácií. Zaměří se na dendrochronologický výzkum a paleoklimatické studie, založené na analýze stromových letokruhů, především pistácie druhu Pistacia atlantica. První vývrty přímo v Negevské poušti udělali brněnští výzkumníci už na přelomu roku. Mezi Ústavem nauky o dřevě a dřevařských technologií a univerzitami v Tel Avivu a Haifě se tak rýsuje navázání dlouhodobější spolupráce v oblasti dendrochronologie, informovala mluvčí MENDELU Tereza Pospíchalová.

Výzkum stojí na tzv. archeologii stromů

Spolupráce navazuje na dřívější kontakty českých a izraelských odborníků, které se dosud týkaly především pedologie a sedimentologie. Impulzem k rozšíření spolupráce byl zájem izraelských kolegů o výzkum založený na dendrochronologii a takzvané archeologii stromů. V centru pozornosti stojí pistácie druhu Pistacia atlantica, rostoucí v Negevské poušti. Jedná se o příbuzný strom druhu Pistacia vera, jejíž jádra – pistácie, jsou dobře známá i v Česku.

Pistáciovníky mohou být staré až několik století

„Tyto stromy mohou být staré několik set let, což otevírá možnost paleoklimatické studie založené na dendrochronologii. Cílem je zjistit výskyt extrémního sucha v minulosti, četnost těchto epizod a porovnat je se současnými klimatickými podmínkami. Součástí výzkumu je také určení stáří těchto stromů,“ uvedla Irena Sochová z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Samotné cestě expertů z Brna předcházelo měření vzorku z Izraele

Ukázalo se, že vnitřní část dřeva často poškodí hniloba a chybí v ní celé úseky letokruhů. Dalším problémem jsou velmi úzké a špatně čitelné letokruhy v bělové části, což komplikuje jejich přesné měření. „Poprvé v životě jsme měřili letokruhy pistácií a poprvé jsme z nich také odebírali vzorky. Je to pro nás úplně nová zkušenost,“ konstatovala výzkumnice.

Během terénní práce v Izraeli odebrali v Negevské poušti zatím jeden vzorek

Další odběry znemožnily technické komplikace – jeden vrták se zlomil a druhý se poškodil při práci se silně pryskyřičným dřevem. Pryskyřice způsobovala rychlé zalepení vrtáku, který bylo nutné z kmene vytahovat během několika vteřin. „Tvrdost dřeva byla srovnatelná s dubem, takže vrtání samo o sobě nebylo problémem. Zásadní komplikací byla pryskyřice, která vrták velmi rychle zalepila,“ popsala Sochová. Pryskyřice z této pistácie se zpracovává v různých odvětvích, například tradiční medicíně, kosmetice či jako kadidlo.

Dalších 12 vzorků získali na severu země

Pro srovnání a získání referenčních dat tým odebral také vzorky ze severu Izraele, konkrétně z oblasti Birya Forest, kde pistácie rostou v příznivějších podmínkách a netrpí tak extrémním suchem. Získali tam 12 vzorků, které se podařilo úspěšně změřit v laboratoři. „Statistické porovnání ukázalo, že některé stromy vykazují shodný růstový signál, jiné však nikoliv. Ideální je, když stromy reagují na klimatické podmínky podobně, v suchých letech mají úzké letokruhy a v příznivých letech širší. V tomto případě se to ale neprojevilo u všech vzorků,“ vysvětlila členka výzkumného týmu.

Stromy se přizpůsobily extrémním podmínkám

Staré pistácie v Negevské poušti podle pozorování výzkumníků nevykazují známky plošného odumírání, a naopak se přizpůsobily extrémním podmínkám. Rostou především v korytech vádí, kde se při deštích soustřeďuje voda. Navíc jejich kořenový systém disponuje jak mělkými, tak hlubokými kořeny. Díky tomu obstojí v náročných životních podmínkách.