Letošní vlna horka a nedostatek srážek způsobily na městské zeleni v Brně podle ředitele Veřejné zeleně města Brna (VZMB) Jozefa Kasaly její nejhorší stav za posledních 40 let. Stromy podle něj trpí extrémním vysycháním a nadměrným prohříváním půdy i ve večerních hodinách. A to i přes to, že správa zeleně výrazně posílila jejich zálivku. Do ulic denně vyjíždí sedm cisteren, spotřeba vody vzrostla oproti běžnému průměru až o 200 procent. Kasala to řekl ČTK.

Dopady současného počasí se na stromech projevují okamžitě, podle Kasaly však jde v tuto chvíli primárně o estetický problém. Zásadní podle něj bude, jak se stromy dokážou s tepelným šokem vyrovnat v dalším období. „Nyní je to vizuální škoda, ale projeví se to až příští rok. Proléváme, co to dá, aby stromy přežily do příštího roku, aby polovina či celé stromy úplně neuschly,“ uvedl Kasala. Řekl, že na extrémní podmínky v ulicích jsou nejhůře adaptovány především starší a větší výsadby, zatímco semenáče z lesa zvládají situaci lépe.

Aby správci zeleně udrželi dřeviny při životě, zvýšili nasazení techniky i lidí na maximum

„Jezdí sedm skupin denně. Běžně to bývají čtyři skupiny pět až šest dní v týdnu,“ přiblížil ředitel. V terénu je tak denně sedm vozidel, z nichž každé udělá průměrně čtyři otočky. Celkem tak do brněnských ulic denně dostanou okolo 40 metrů krychlových vody.

Rostoucí intenzita péče se tak výrazně odráží na celkové spotřebě vody. Zatímco na konci června byl nárůst oproti dlouhodobému průměru stoprocentní, v současných dnech je spotřeba ještě vyšší. „Oproti průměru minulých let spotřebujeme tak o 200 procent více vody,“ podotkl Kasala. Doplnil, že přesná čísla za letní měsíce budou k dispozici až po vyúčtování faktur.

Zvýšené nároky na zálivku budou znamenat i vyšší finanční zátěž, VZMB však zatím o mimořádné navýšení rozpočtu radnici nepožádala

„Máme nějaké zisky z doplňkové činnosti. Na možném navýšení se ale s vedením města budeme domlouvat,“ uvedl šéf brněnské zeleně. Kromě samotného kropení cisteren využívají správci zeleně i další postupy, které mají stromům pomoci absorbovat alespoň minimální vlhkost. Samotné zavlažovací vaky podle Kasaly současné extrémy samy o sobě nespasí. „Snažíme se zlepšit půdní podmínky, a to nakypřením stromových míst. Kde to jde. Pomáhají i hloubkové injekce až do jednoho metru, prolití s přídavkem přírodních výluhů,“ dodal Kasala. Doplnil, že cílem těchto aplikací není stimulace růstu, ale zvýšení celkové kondice a odolnosti stromů.