Jan Jindřich položil základy mocné lucemburské Moravy, přesto zůstává ve stínu syna Jošta. Výstava připravená Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity a Moravským zemským archivem v Brně přibližuje významné historické události prostřednictvím vzácných originálů listin, iluminovaných rukopisů a archeologických nálezů. Navštívit ji lze do 15. listopadu, od úterý do neděle od 10 do 18 hodin ve Výstavním sálu Moravského zemského archivu v Brně. Vstup je zdarma. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Joštova jezdecká socha je výrazným symbolem Brna

Méně známá je však role Joštova otce Jana Jindřicha, který podpořil synův vzestup a pomohl proměnit Brno ve významné centrum středověké Moravy. Jeho příběh i osudy dalších moravských Lucemburků představuje nová výstava Ve znamení lva a orlice. Dědictví moravských Lucemburků. Nabízí vzácné středověké listiny, iluminované rukopisy a archeologické nálezy, většinou v originále.

Lucemburkové výrazně ovlivnili české a moravské dějiny

Jejich působení na Moravě však často zastiňují události v Českém království a evropské politice. Výstava se proto zaměřuje na osobnosti zásadní pro vývoj Moravy. „Jednou z hlavních postav, kterou přibližujeme, je moravský markrabě Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV. a otec pozdějšího římského krále Jošta. Právě Jan Jindřich položil základy mocenského a hospodářského postavení moravských Lucemburků. Úzce spolupracoval s Karlem IV., podporoval ho v zahraniční politice, zároveň se však soustředil na správu Moravy a rozšiřování markraběcího majetku. Zvyšoval počet hradů i měst a městeček v držení markraběte a významně přispěl k proměně Brna v rezidenční centrum moravských Lucemburků,“ uvedl Stanislav Bárta z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Jana Jindřicha v Brně připomínají augustiniánský klášter u svatého Tomáše a kartuziánský klášter v Králově Poli

Kostel svatého Tomáše později sloužil jako rodová hrobka moravských Lucemburků. Je s ním spojena i Madona Svatotomská, známá jako Palladium města Brna. Mohla být společným darem Karla IV. a Jana Jindřicha. „Jošt stavěl na tom, že mu jeho otec zanechal konsolidované dědictví. Jan Jindřich se tedy zásadně zasloužil o to, jakou podobu a postavení lucemburská Morava získala,“ upřesnil Bárta.

Od rukopisů a starých tisků po pohřební destičku

Základem výstavy jsou originální archiválie, které ukazují lucemburskou Moravu z pohledu dynastie. V šestnácti vitrínách badatelé představují vzácné listiny a rukopisy; některé jsou společně vystaveny poprvé. Doplňují je mince z moravských mincoven lucemburské doby a archeologické nálezy. „K nejzajímavějším exponátům patří iluminované rukopisy. Jsou mezi nimi například Kodex Jana z Gelnhausenu se známými vyobrazeními lucemburských panovníků nebo Památná kniha olomoucká s iluminací Karla IV., Václava IV. a Jošta. Pozornost si zaslouží i národní kulturní památka – zdobený přebal Moravských zemských desek. U rukopisů jsme vybrali nejzajímavější části, aby si návštěvníci mohli prohlédnout jejich výtvarnou podobu i bez nutnosti listování originály,“ řekl historik.

Výstavu doplňují archeologické nálezy spojené s Joštem

Odborníci vytvořili dvě rekonstrukce Joštovy podoby. Na 3D rekonstrukci spolupracovaly Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum a Masarykova univerzita. „Jedním z nejpozoruhodnějších předmětů bude olověná rakevní destička, která byla při pohřbu vložena do Joštova hrobu a měla potvrzovat pravost jeho ostatků,“ zdůraznil Bárta.

Dvouleté přípravy ve spolupráci se studenty

Výstava připravovaná dva roky představuje významné panovníky, jejich politické působení i méně známé příběhy zachycené v archiváliích. Patří k nim listy, kterými se Jan Jindřich a Jošt obraceli na zemský soud ve snaze ovlivnit jeho rozhodnutí. Další zajímavostí je neobvyklá vulgární báseň, kterou patrně napsal moravský markrabě Prokop v uherském zajetí. „Raritou je vlastně každý vystavený kus. Ke každému je možné vyprávět fascinující příběh. A právě v drobných detailech se často skrývají informace, které dokážou překvapit i odborníky,“ dodal historik.