Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří nebo třeba sází stromy. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí MENDELU Filip Vrána, který zdůraznil, že díky různým motivačním programům se lidé zapojují do péče o školní les, který obhospodařuje univerzita.

„Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více váží. Vnímají také jeho dlouhověkost, protože většina zasazených stromků svoje zakladatele přežije,“ popsal Vrána.

Lesy Mendelovy univerzity v Brně se rozprostírají na sever od Brna a díky své druhové pestrosti odolávají lépe dopadům klimatické změny. Přesto v nich lesníci musí dělat pěstební zásahy, které řada místních nechápala. Proto se lesníci před lety rozhodli více zapojit i místní. „Ti pak chápou funkce lesa, náročnost pěstebních činností a přírody si ve výsledku více váží,“ uvedl ředitel školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška.

Čím dál populárnější a vyhledávanější je dlouhodobý program „Náš pestrý les“.  Zapojilo se do něho už několik základních škol, například z Vranova, Jedovnic nebo Ostrovu u Macochy, ale také skupina občanů Útěchova nebo soukromá firma se svými zaměstnanci.

„Po přidělení kousku lesa o rozloze cca 0,2 ha, si jej zájemci vyčistí od klestu, postaví si oplocenku kvůli ochraně proti zvěři. Následně proběhne většinou na podzim vlastní výsadba, v létě dalšího roku lidé odstraní buřeň ošlapáváním nebo vystřihováním. Znovu na podzim sadbu vylepšujeme vysazením nových sazenic namísto těch, které se neujaly,“ uvedla lesní pedagožka školního lesního podniku Křtiny Petra Packová.

To vše se děje opakovaně po dobu sedmi let do tzv. zajištění kultury, což je stav, kdy mladé stromky odrostou vlivu buřeně a zvěře. „Od té chvíle jsou lidé se svým lesem navždy spjati, neboť průměrný věk lesa 100 let přesáhne je i jejich potomky. U toho projektu vnímáme jako klíčový aspekt právě tu dlouhodobost, kdy každý může vidět, zda to, co vysadil, roste či nikoliv a jak rychle. Zažijí náročnost prací v lesnictví,“ uvedla Packová.

Druhý nejčastěji využívaný projekt je patronát rozsáhlé sítě studánek a památníků v rámci tzv. Lesnického Slavína. „Hlásí se nám doslova celé firmy, rodiny, přátelé nebo i senioři, kteří si dané místo například pamatují z dob svého dětství. Jedná se o běžnou údržbu, odklizení spadaného listí, větví, posbírání odpadků, ale právě u firem se setkáme i s náročnějšími požadavky, sami chtějí dát novou lavičku, upravit celý palouk, který na studánku navazuje, či upravit nádrž pod studánkou nebo dokonce spolufinancovat dohledání pramene a uvedení studánky opět do chodu, zvláště tam, kde se voda z důvodu dlouhodobého sucha ztratila. Studánek máme několik desítek a jejich údržba je velmi náročná, proto jsme rádi za jakoukoliv pomoc,“ uzavřela Packová.