Dnešní Nedělní speciál je tentokrát z Vysokého učení technického (VUT) Brno. Šikovní mladí konstruktéři z univerzitního týmu TU Brno Racing se totiž mají čím chlubit, protože si s formulí Dragon e3 v srpnu skvěle vedli ve světovém seriálu Formula Student. Do moravské metropole se vrátili s druhým, pátým a desátým celkovým místem. Vybojovali je v tvrdé mezinárodní konkurenci.

Šli ze závodu do závodu

Letos šel tým formule z VUT ze závodu do závodu. Hned začátkem srpna dovezli z maďarského Hungaroringu celkové páté místo ve Formula Student East. A na krku se jim blýskaly tři „placky“ z dílčích disciplín: stříbrné medaile za Engineering Design a Efficiency a bronz v kategorii Endurance. A hned další týden závodili na autodromu v Mostě. Získali tam celkové druhé místo a speciální cenu Scrutineering Star.

Sezónu zakončili v Německu

Sezónu zakončili mladí konstruktéři v německém Hockenheimu, kde se od půlky srpna jela Formula Student Germany. Brněnští studenti tam poprvé v ostrém závodě vyzkoušeli autonomní jízdu, tedy závod bez pilota. Z Německa si odvážejí celkové 10. místo.

Autonomní jízda jako novinka letošního roku

A právě schopnost autonomní jízdy je největší novinkou letošní formule. Studenti na ní začali pracovat už loni. Podle šéfa týmu Patrika Tiszaie měli na rozdíl od dalších týmů připravený jen právě vůz Dragon e3, který pro autonomní jízdu osadili potřebnými senzory. „Jiné týmy jdou cestou dvou vozů, kdy například jeden starší přebudují na autonomní. Pro nás by bylo náročné držet dvě auta schopná jízdy na závodech, nicméně loňský monopost používáme pro testování autonomních prvků,” vysvětlil Patrik Tiszai.

Místo pilota osadí na formuli kamery a lidar

Pro jízdu bez pilota je třeba formuli osadit kamerami a také technologií lidar, která dokáže pomocí laserů načíst přesný 3D obraz okolí vozu v reálném čase. Díky tomu se monopost orientuje v prostoru a algoritmy se pak postarají o výpočet optimální trasy. „Využíváme dostupné algoritmy, ale většinou si je musíme výrazně upravit pro naše potřeby. Do velké míry je to námi navržený systém,” dodal student z Fakulty informačních technologií.

Velkou výzvou bylo pro studenty také odlehčení vozu

Zatímco u autonomní jízdy je monopost lehčí o zhruba 70 kg, pro pilotované disciplíny hledají cesty, jak ušetřit každý gram. „Loňský Dragon e2 vážil bez pilota 184 kilogramů. Náš letošní cíl byl dostat se na 170 kilogramů, což by nám mělo pomoci v dosažení větší rychlosti i zlepšení akcelerace. Čím lehčí auto je, tím by mělo být rychlejší,“ uvedl technický vedoucí za mechanickou část Jiří Janečka. Student Fakulty strojního inženýrství dodal, že od první elektrické formule Dragon e1 před třemi lety se jim podařilo „shodit“ už zhruba 40 kilogramů. Největší část, zhruba třetinu hmotnosti vozu, tvoří baterie.

Zaměřili se i na vývoj vlastního měniče

Elektrotechnická sekce týmu se letos zaměřila i na vývoj vlastního měniče. „Rozhodli jsme se, že i poslední jednotky, které jsme nakupovali, si budeme raději vyrábět sami. Zejména jde o měnič a řídicí jednotku motoru. Hlavně proto, že co si sami postavíme, tomu do detailu rozumíme. Nakoupené části jsou pro nás taková černá skříňka. Součástky naší vlastní konstrukce jsou pro tým do budoucna obrovskou výhodou a jako studenti máme možnost si vyzkoušet něco, co se na škole běžně neučí,“ sdělil technický vedoucí za elektrickou část Matúš Kavec. Ten studuje Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií.

Dodávky některých dílů hodně drhnou

Vlastní výroba má i velmi pragmatický důvod. Dodávky dílů na světových trzích od pandemie stále drhnou. Na některé součástky studenti čekají týdny i měsíce, občas se vůbec nedočkají. „Problém je se vším, od opracování surových materiálů jako hliník, po dodávky mikročipů a kabelů. Naším největším šampionem jsou brzdy: loni jsme na ně čekali tak dlouho, že přišly až po konci sezony. Letos tedy máme ve formuli brzdy původně určené pro loňský monopost,“ dodal Kavec.

Studentské formuli se věnují už třináct let

Studentské formuli se na brněnské Technice věnují už třináct let. Je to tedy projekt pro několik generací Proto se tým snaží umožnit svým nástupcům, aby měli na čem stavět. Letos si studenti monopost osadili řadou nových senzorů, které posbírají data, z nichž mohou těžit v dalších sezonách a auto stále vylepšovat. Na stavbě letošního monopostu se podílelo 30 studentů, kteří celkem odpracovali zhruba 50 tisíc hodin.