Málokterá mobilní aplikace se v tuzemsku tak rozšířila. Záchranka má na svém kontě už více než 3,5 milionů stažení. Denně ji použije přes 100 lidí, celkově jde už o více než 220 tisíc realizovaných kontaktů. Projekt začínal jako bakalářská práce studenta VUT Filipa Maleňáka a dnes slouží jako oficiální aplikace záchranné služby, Horské služby a Vodní záchranné služby. A už dlouho se využívá i na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, ve Finsku a v německém Bavorsku. Technická univerzita přitom dál pomáhá aplikaci rozvíjet v osobě dalšího absolventa Radka Jestřabíka. Fakulta informačních technologií VUT o tom informovala na webu.

Od bakalářky po aplikaci, kterou spousta z nás nosí u sebe

Původní záměr současného ředitele neziskové organizace Aplikace Záchranka Filipa Maleňáka spočíval v lokalizaci osoby, která volá na linku 155, s cílem pomoci záchranným složkám. Jeho otec vytvářel informační systémy pro záchranné služby, a jeho syn tak dobře poznal prostředí záchranářů a výzvy, jimž čelí.

Prvotní verze Záchranka odesílala SMS s GPS souřadnicemi volajícího

„Do ostrého provozu šla před 10 lety. Od té doby prodělala velký vývoj od tlačítka pro lokalizaci ke komplexnímu nástroji ochrany zdraví se stále rostoucím počtem funkcí, který může záchranářům předat informace o zdravotním stavu pacienta, kontakt na osobu blízkou nebo sledovat situaci na místě pomocí videopřenosu. Výsledkem je, že ještě před telefonickým hovorem na dispečinku ví, co se stalo, komu se to stalo a kde,“ uvedla fakulta.

Práce na aplikaci stále pokračuje

Záchranka má svůj sedmičlenný interní softwarový tým. K loňským novinkám patří zavedení univerzálního tlačítka SOS místo dosavadního 155, což umožňuje kontakt s linkou 112 a komunikaci přes SMS chat. Přidali také Psychosociální modul pro řešení akutních duševních obtíží, jehož využití se postupně rozšiřuje na jednotlivé kraje.

Aktuální vývoj Záchranky vychází z prostředí Fakulty informačních technologií VUT

Někdejší student fakulty Martin Dybal, dnes zaměstnanec Záchranky, působí od roku 2014 coby externista ve výuce na fakultě. A stojí za vypisováním prací, které umožňují studentům podílet se na softwarovém vývoji Záchranky. Jednou ze tří již obhájených je bakalářská práce Radka Jestřabíka. Její výsledky experti aktuálně zakomponovali do Záchranky a přinesly výrazný pokrok v práci s videohovory.

Užitečnost, o které se nediskutuje

Jestřabík se k problematice přes seminář, kde Dybal nabídl možná témata ke zpracování. Zaujala ho totiž otázka videa. „Moje motivace? Snažil jsem se zlepšit v práci s .NET. a samozřejmě jsem hned vnímal konkrétní přínos podobného projektu pro lidi,“ uvedl Jestřabík. Aplikaci sice znal, ale neměl ji nainstalovanou. Výsledek své práce přetavil do systému v podobě multimediálního serveru, přes který se obraz přenáší od uživatele do Záchranky.

Videořešení sice v platformě existovalo od roku 2020, ale mělo svá omezení

Například po skončení videohovoru dispečeři čekali, než se záznam zpracoval a oni s ním mohli dál nakládat – tedy si jej přetočit, vrátit se k nějakému krizovému momentu, aby jej vyhodnotili a udělali na základě toho další rychlá rozhodnutí. A hledání vlastní cesty urychlilo oznámení poskytovatele řešení, že své servery v dohledné době zruší.

Právě živé vracení se v záznamu videohovoru už během kontaktu s volajícím je klíčovým přínosem Jestřabíkova řešení

K dalším změnám, jež do portálu jeho zásluhou přibyly, patří možnost zachytit důležité momenty prostřednictvím snímku, který může být předán nově zapojenému dispečerovi, jenž pak nemusí složitě vyhledávat v záznamu. Řešení se hned do aplikace zapracovávají. „Bylo to náročné, existovala spousta věcí, které jsme museli vylepšovat, dotahovat,“ uvedl Jestřabík. Zpětná vazba z terénu proto byla pro vývojáře zásadní. Výzvu znamenal také přenos z míst se slabým signálem, třeba v horách. „Snažili jsme se to udělat tak, aby přenos byl udržitelný co nejdéle. Před zahájením videohovoru přijde SMS a při otevření aplikace se už odesílá polohová informace – tedy i kdyby nebyl videohovor navázán, záchranné složky ví alespoň o místě incidentu,“ uvedl expert.

Největší úskalí představovala síťová část

Tvůrci se několikrát podle Jestřabíka ocitli ve slepé uličce a museli začít znovu. Ale Jestřabík nyní s potěšením konstatoval, že četnost využívání videohovorů roste, samozřejmě primárně v případech, kdy jsou na místě přítomny dvě osoby a jedna může snímat. V těchto situacích už se dnes s videopřenosem odehrává většina spojení. Navrhl totiž natolik kvalitní řešení, že mu vysloužilo místo přímo ve vývojářském týmu Záchranky.

Práce Radka Jestřabíka nemusí být posledním dílkem, který k aplikaci Záchranka přiloží FIT VUT

Aktuálně na univerzitě vypsali téma bakalářské práce, která by měla vést k vytvoření nástroje pro posouzení videozáznamu prováděné přímé masáže srdce. Ostatně ani v loňském akademickém roce nebyl Jestřabík jediným studentem, který se svou prací do rozvoje aplikace zapojil. Ve stejnou dobu totiž obhájila svou bakalářku Záchranka pro tlačítkové telefony Kateřina Lojdová.