Během pandemie lidé adoptovali kočky, útulky ale budou brzy zase plné

V některých jihomoravských útulcích pro opuštěná zvířata je momentálně o něco méně koček, než bývá zvykem. V posledním roce, poznamenaném koronavirovými restrikcemi, si lidé více brali zvířata domů.

  • Foto

    utulektibet.cz

Jaro ale přinese vlnu letošních koťat a útulky budou zase přeplněné. Provozovatelé apelují na chovatele, aby kočky nechávali kastrovat. Péče o opuštěné, nemocné či zraněné kočky totiž padá většinou právě na bedra soukromých útulků odkázaných na drobné dárce a dobročinné spolky.

V devíti soukromých útulcích, které převážně na jižní Moravě podporuje Charitativní kočičí spolek Kryšpín, je momentálně asi 600 koček, což lze hodnotit jako "mírný podstav". Některé jsou však stále plné, protože koček, které potřebují pomoc, je vždy víc, než kolik jich lze umístit v útulcích.

Větší zájem o adopce koček z útulků spolek Kryšpín na jednu stranu uvítal, na druhou stranu jej sleduje s mírnými obavami. "Lidé si brali kočky v době, kdy byli hodně doma. Po skončení pandemie se ale začnou vracet do práce a zvířata, která si zvykla na společnost, zůstanou po velkou část dne sama," řekla ČTK předsedkyně spolku Lenka Němcová. Lidé by podle ní měli dobře zvážit, zda bude mít adoptované zvíře u nich dlouhodobě dobré podmínky.

S jarem očekávají v útulcích letošní koťata, často nalezená ve zbídačeném stavu. Podpora kastrací koček proto patří k osvětovým cílům spolku Kryšpín, souhlasí také provozovatelé zvířecích azylů.

"Často se stane, že lidé na zahradě začnou krmit jednu kočku, a pokud ji nevykastrují, za nějakou dobu jich tam mají deset či dvacet," uvedl Marek Blaško z Útulku Tibet v Marefách na Vyškovsku. Příliš nedoporučuje ani pouštění doma chovaných koček ven. Může je srazit auto, tisíce zvířat ročně zastřelí v lesích jako škodnou, navíc podle legislativy má být zvíře pod kontrolou chovatele, což lze při volných toulkách těžko zajistit. Pokud má kočka dobré prostředí doma a nechodí ven, tak podle Blaška nestrádá. Nejlepší podmínky chovu jsou uvnitř s oplocenou venkovní voliérou, míní Blaško.

Konkrétně v Útulku Tibet přijímají místo koťat hlavně nemocné, zraněné a přestárlé kočky, často takové, které potřebují veterinární péči. Jde hlavně o kočky, které se toulaly, žily v "koloniích" třeba na sídlištích nebo v areálech zemědělských družstev, případně u lidí, kterým se chov vymkl z ruky.

Soukromé útulky podle Blaška do značné míry suplují práci většiny měst a obcí, které toulavé kočky neřeší, považují je za něco normálního. "Berou to tak, že to není problém, a už vůbec ne jejich," uvedl Blaško.

Útulek Tibet je přibližně z třetiny až poloviny svého rozpočtu odkázaný na pravidelné příspěvky drobných dárců, ve zbytku pak na jednorázové dary nebo příjmy z charitativních bazarů, které se nyní nemohou konat a jen částečně je nahrazují on-line aukce. Kromě koček jsou v Tibetu také přestárlí či nemocní psi a hospodářská zvířata, která by jinak skončila na jatkách, včetně například prasete.

Charitativní kočičí spolek Kryšpín vznikl v covidové době s cílem pomáhat útulkům, aby mohly pečovat o kočky. Veškeré shromážděné peníze procházejí transparentním účtem veřejné sbírky a končí v registrovaných a ověřených soukromých kočičích útulcích, azylech a depozitech.

Zdroj: 
čtk