Inscenace v režii Stanislava Moši má premiéru 24. března.

"Nesnažíme se o žádnou aktualizaci v čase, vše se odehrává před oněmi 350 lety," řekl dnes novinářům Moša. Text ale upravil, na dalších změnách spolupracuje s herci. Cílem je přizpůsobit scénář představitelům hlavních úloh v čele s Polívkou.

Moša nechce Lakomce inscenovat jako čirou frašku. Harpagona lze podle režiséra vidět v jeho stáří a osamělosti i jako tragickou postavu. "Hrát to jenom jako komedii by bylo zbytečně černobílé," uvedl Moša.

Lidé se však nemusí bát, že by se v divadle nezasmáli. Nechybí komické výstupy, je dovolená jistá míra improvizace. "Herci mohou přinášet impulsy, které ostatní nečekají a musí reagovat," popsal Moša.

Polívka vnímá Harpagona především jako obrovského egoistu. "Nevidí vůbec důsledky svých činů. Miluje sebe, miluje svůj život, vůbec ho nenapadne, že někoho trápí," popsal Polívka.

Slavná a různorodě interpretovaná Moliérova hra podle dramaturga Jiřího Záviše bravurním způsobem předvádí, co všechno může přivodit chorobná posedlost penězi.

"Velký mistr komických charakterů podává barvitý obraz nekonečných způsobů manipulace, klamu a přetvářky v nejintimnějším prostředí rodiny. Když jde o peníze, a o ty jde v této komedii až v první řadě, neplatí žádná pravidla slušnosti či úcty dětí k rodičům a rodičů k dětem," popsal Záviš.

Hrdinou hry je ovdovělý lichvář Harpagon, jehož svět se zúžil na touhu vlastnit a rozmnožovat majetek. Jeho lakotu a manipulativnost pociťují jeho děti – syn Kleant v podání Kristiana Pekara a dcera Eliška v nastudování Svetlany Janotové.

Elišku míní Harpagon provdat za starého boháče Anselma, třebaže dcera miluje mladého Valéra. Kleanta chce zase oženit s bohatou vdovou, bez ohledu na to, že syn je zamilován do mladičké Mariany ze sousedství. Na sňatek s Marianou totiž pomýšlí Harpagon sám. Ani děti však nejsou vzorem ctnosti.