Brněnské městské části, které sousedí s lesem, navštěvují v předjaří divoká prasata. Podle odborníků z Mendelovy univerzity je to běžná reakce na to, že volná příroda zatím neposkytuje dost potravy. Zvýšenou potřebu živin mají především bachyně kvůli rození a výchově selat. Střet divočáka s člověkem považují myslivci za nepravděpodobný.

V Brně se výskyt prasat týká všech čtvrtí, které bezprostředně přiléhají k lesu, tedy hlavně severovýchodní a západní části města, třeba Kohoutovic.

„Zasahuje-li město do lesních komplexů, musíme počítat s tím, že se některé druhy zvěře mezi zástavbou občas objeví, může se jednat například jen o náhodné zabloudění. Stačí nenechat psy při venčení volně pobíhat po okolí. A pokud se člověku stane, že na divočáky narazí, třeba v noci, tak doporučuji dané místo obejít,“ uvedl Jakub Drimaj z lesnické a dřevařské fakulty.

Nebezpečí v podobě útoku na člověka může potenciálně nastat v situaci, kdy pes vběhne do křoví, kde se skrývá bachyně se selaty, a začne na divočáky dorážet. „Tuto situaci by bachyně mohla vyhodnotit jako vysoce rizikovou a místo standardního útěku by svoje selata mohla aktivně bránit před psem. Pokud by se do konfliktu připletl člověk, například majitel psa, mohlo by dojít k jeho poranění. Divoké prase se ale v naprosté většině takových případů brání útěkem,“ uvedl Drimaj.

Prasata vyhledávají v předjaří také zahrádky. Pokud jsou ploty poškozené, otevírá se jim cesta k zajímavé nabídce potravy

K lidským sídlům a zahradám se přestanou přibližovat až poté, co v přírodě bude dost nové vegetace. Výskyt prasat sleduje samospráva i myslivci. Odstřel ve městě je možný pouze na základě povolení. V případě potřeby pak zasahují myslivci ze sousedních honiteb. „Pokud by lov na těchto pozemcích alespoň sporadicky neprobíhal, výskyt prasat v blízkosti města by se enormně zvýšil a prasata by postupně ztratila plachost, což by mohlo způsobit mnohem větší problémy než dnes,“ doplnil Drimaj.