Exkluzivně pro Brňana: Eva Oubělická

Zámek Slavkov – Austerlitz – oáza klidu i zábavy kousek od Brna.

  • Foto

    redakce

Když se řekne bitva u Slavkova, většině z nás se vybaví Napoleon a kopec Žuráň. Přímo ve Slavkově, na slavkovském zámku Slavkov – Austerlitz slavil pak Napoleon svoje vítězství. Dnes je zámek národní kulturní památkou, kde se lze v expozicích setkat nejen s historií, ale také místem, kde lze zažít spoustu zábavy od divadla až po festivaly. Nejen o programu v zámeckém parku pro nejbližší dny a týdny jsme si povídali s ředitelkou zámku Evou Oubělickou.

Jak se člověk stane zámeckou paní?

Není to tak romantické, jak to na první pohled vypadá – moje funkce se v reálu jmenuje ředitelka příspěvkové organizace. Zámek je totiž příspěvkovou organizací města Slavkov a kromě našeho nádherného zámku Slavkov – Austerlitz pod ni spadá knihovna, informační centrum, kulturní dům a další záležitosti. Staráme se zkrátka o kulturní dění ve Slavkově – a já v této organizaci pracuji jako ředitelka, i když se občas stává, že mi návštěvníci nebo někteří kolegové skutečně říkají „zámecká paní“. Nutno říct, že to zní krásně romanticky.

A jak jste se na zámek vůbec dostala?

Na nového ředitele zámku bylo vypsáno výběrové řízení a inzerát jsem zahlédla v době, kdy jsem hledala nové působiště. Hned jsem si řekla, že by to mohla být nádherná práce. O něčem podobném jsem snila už jako dítě. Pracovat na zámku! Připravila jsem si k pohovoru svoji strategii s tím, že uvidíme. A vyšlo to – splnil se mi sen. Teď mám za sebou sedm sezon a momentálně prožívám na zámku osmý rok.

Co z vašich snů a vizí se vám už podařilo za dobu vašeho působení splnit?

Když je čas, jsem ráda, že mohu pozorovat návštěvníky na našich akcích a v prostorách zámku a vidět, že se usmívají a jsou spokojení. To je asi sen, který se mi naštěstí plní stále. Také jsem měla přání uspořádat novou velkou akci, která by pro město i zámek představovala významnou událost a proslavila se. Něco podobného se nám povedlo s Veteranfestem, který jsme převzali, a stala se z něj jedna z ikon pro majitele historických vozů. V programu je to stálice, bez níž si nedovedeme naši sezonu představit. A letos se nám podařilo poprvé uspořádat foodfestival To nejlepší z Moravy.  Věřím, že i tady jsme založili krásnou tradici, věnovanou moravské gastronomii.

Jak dlouho jste gastrofestival plánovali?

S kolegyní, rovněž Evou neustále vymýšlíme nějaké novinky a už od začátku jsme si říkali, že bychom u nás v areálu rádi uspořádali akci, která by se věnovala gastronomii. Nejdřív jsme oslovovali různé pořadatele podobných událostí, zda by nechtěli využít obrovský potenciál našeho zámeckého parku, ale vždycky to nějak nevyšlo. A pak nás napadlo, že máme zkušenosti s řadou akcí, tak proč festival nezkusit přímo uspořádat vlastními silami. Do plánování jsme se pustili v době covidu a rozhodnutí, že festival uděláme v roce 2022, padlo na sklonku minulého roku – a zařadili jsme ho do kalendáře akcí. Vytěžili jsme ze zkušeností s jarmarky, které pořádáme pravidelně, a také jsme využili kontaktů s ohromným počtem farmářů, prodejců a trhovců, u nichž nás trápilo, že také seděli v době omezení zavření doma a byly vůbec covidovým obdobím hodně zasaženi. Gastronomie se dostala do ne úplně šťastné situace a chtěli jsme ji i tímto způsobem podpořit.

Co myslíte, že na festivalu, který se konal v závěru dubna, návštěvníci nejvíc ocenili?

Určitě atmosféru, na kterou jsme pyšní a hrdí. Náš areál je opravdu rozsáhlý, takže v něm nikdy není hlava na hlavě. Také se dá schovat před sluncem pod vzrostlými stromy, na louce se spontánně pořádaly pikniky. Máme spoustu krásných fotek, jak rodiny sedí spolu na trávě a pojídají moravské dobroty. A o to jsme usilovali. Dalším krásným bodem programu byla i cimbálovka. Navíc nám nádherně vyšlo i počasí  a my si užili pěkný den se vším, čím je naše krásná Morava typická – fajn lidmi, dobrou náladou a dobrým jídlem.

Nyní – hned v sobotu 21. května – se u vás uskuteční první Mezinárodní festival živých soch a bodyart, což není pro ČR akce tak typická…

Už se o nás ví, že se hned tak ničeho nezalekneme, a zřejmě také proto nás oslovila zástupkyně ze skupiny Živé sochy Sinela, zda bychom neměli zájem o podobné téma. Dřív se pořádala obdobná akce v Kroměříži, ale ne v takovém rozsahu. My, díky našemu areálu, máme možnost dát akci ucelenější formu a hlavně víc prostoru – a tak jsme k živým sochám připojily i bodyart. O festivalu jsme uvažovali už před dvěma roky, ale tehdy nás stopl covid. A letos to vyšlo. Ohlasy, že se něco takového uskuteční, jsou zatím velmi dobré. Věřím, že nás opět nezradí počasí a tuto sobotu prožijeme opravdu velkou akci, kam se se chystá publikum z celé republiky.

Bude park rozdělený do nějakých zón?

Živé sochy budou po převážnou část programu rozmístěny po celém zámeckém parku. Návštěvníci si budou moci po areálu udělat krásnou procházku a podle mapky se zastavit u soch, které je nejvíce zaujmou. Počítá se samozřejmě i s focením se sochami. Program s živými sochami pak bude ve dvou blocích. Máme na zámku českou špičku v oboru, ale i spoustu zahraničních živých soch, např. i z Portugalska. Čeští a zahraniční umělci se budou v určitých intervalech střídat. Když přijdete na delší čas, třeba na tři hodiny, máte šanci uvidět úplně všechny sochy. Bodyart zónu, což je statická záležitost, jsme umístili do horní části parku. Tam budou umělci tvořit na těla modelek a my budeme moci nahlédnout pod jejich ruce během celého dne. Výsledné dílo, které trvá několik hodin, se bude prezentovat v odpolední části programu před zámkem u našeho horního bazénu.

Jaké sochy ve Slavkově uvidíme – máte nějaké téma?

Ucelené téma festival nemá – jde zkrátka o přehlídku těch nejlepších živých soch. Mezi aktéry máme i držitele rekordu z Guinessovy knihy rekordů – umělce, který vydrží nejdéle úplně nehybný – a vystupuje v takovém kvádru, kde je připevněný, na toho se těšíme. Umělci už postupně přijíždějí a sami jsme zvědaví.

Má váš festival i soutěžní charakter?

Akci nevnímáme jako odbornou soutěž, na to si netroufáme, ale vyhlašujeme soutěž o nejhezčí sochu – a volit ji budou samotní návštěvníci. Každý příchozí se může stát porotcem a hlasováním  tak rozhodnout o Ceně diváka. Skupina Sinela pak bude hodnotit nejlépe vyvedenou sochu festivalu, ovšem kritériem nebude nehybnost. Ta v našem programu není hlavním cílem, protože chceme, aby to v parku žilo a aby se návštěvníci s živými sochami potkávali. Statické barokní sochy máme v areálu po celý rok. Věřím, že vznikne krásný kontrast oživlých soch a těch „našich“ barokních pískovcových ze zámeckého parku.

Je pravda, že sochy v areálu jsou už z větší části opravené?

Před pěti lety jsme začali pátrat, proč nejsou sochy v parku zrestaurovány, a zjistili jsme, že nebylo vyřešeno vlastnictví soch. Usilovali jsme o to, aby je získalo město, a pak jsme mohli zažádat o podporu ministerstva kultury. Díky tomu se daří každý rok část soch opravit z dotace na ochranu ohrožených památek. Letos jsme vstoupili do poslední fáze, kdy v závěru roku budeme mít opravené opravdu úplně všechny venkovní sochy. A je to nádhera! Zub času na sochách zahlodal, někde chyběla i celá ruka. Ovšem letos bychom se měli dočkat stavu, že všechny sochy v parku budou mít takovou podobu jako v době svého stvoření před dávnými časy.

V čem je podle vás zámecký park slavkovského zájmu výjimečný?

Park byl stejně jako zámek několikrát přestavěn podle různých stylů a adekvátní nálady majitelů panství. Současnou podobu však má už několik desítek let a v poslední době nebyl nijak renovován, takže máme zachovanou barokní část parku nahoře a jinak mix všeho možného. Unikátní je určitě svou rozlehlostí, má více než 15 hektarů, kde se dá krásně „ztratit“. Každý si zde najde místečko, kde se dá zrelaxovat a odpočinout si. Zároveň si u nás můžete zahrát golf nebo nechat rozptýlit děti, protože ve spodní části máme herní prvky. V souladu s návštěvním řádem lze v našem parku podnikat téměř úplně všechno. Jde o oázu klidu kousek od hlavního města Moravy a určitě má velkou cenu i pro obyvatele Slavkova, protože většina z nich zde zažila své první lásky i první krůčky svých dětí. Je to báječné místo pro procházky a my jsme rádi, že je přístupné celoročně a že park žije.

Jaké akce ještě v parku chystáte, snažíte se maximálně využít jeho potenciálu?

Není úplně naší snahou pořádat akci každý víkend, ale teď v jarních a letních měsících se to stává realitou. Snažíme se našim návštěvníkům nabídnout různorodý program, aby si každý našel to své. Máme i spoustu zájemců, kteří chtějí v parku nabídnout různé typy aktivit. My vybíráme pečlivě a opravdu nemáme ambice pořádat mega akce jako na běžícím pásu. Věřím, že letos k nám už opravdu přijede Sting! Kvůli tomu jsme museli také spoustu nabídek pro letošní sezonu odmítnout. Park má i určitou kapacitu, musíme myslet také na zeleň a zvířata, která v něm v určitých obdobích pobývají. Určitě nejsme koncertním areálem, ale za Stinga jsme rozhodně rádi. Vedle toho myslíme i na rodiny s dětmi a pořádáme třeba bál princezen. A v červnu nás čeká již zmiňovaný Veteranfest Slavkov.

Jaký bude letošní ročník s veterány? Čím byste nalákala dámy?

My jsme velice rádi, když na Veteranfest Slavkov dorazí celé rodiny – a na místě se na chvilku od sebe oddělí a každý si jde za tím svým a stráví u nás den podle vlastních představ. Navíc i mezi ženami jsou obrovské fanynky historických vozů. Pikantní je i fakt, že festival na zámku organizuje až na jednu výjimku výhradně ženský tým, takže pro nás je Veteranfest opravdu ženskou záležitostí. Navíc k historickým vozům patří i móda, ale zase – určitě není jen pro ženy. I řada mužů přichází na tuto akci v dobovém oblečení, pánové i dámy se účastní módní přehlídky, pokrývky hlavy nám pravidelně prezentuje Kloboukový klub. V kostýmu přichází nejen návštěvníci, ale i účinkující. A spousta z nich je opravdu vyladěna do posledního detailu. Loni se nám Veteranfest podařilo nádherně propojit se seriálem Četnické humoresky. Pozvání přijala Alena Antalová, předvedla se v podobě květinářky Ludmily, zavzpomínali jsme na kouzelný seriál a publikum bylo naprosto nadšené. Musím říci, že i Alena si to u nás užila a domluvily jsme se hned bez váhání, že přijde také letos. Ani nás nenapadlo, že by se mohla okoukat. Návštěvníci se na ni mohou určitě těšit a my už plánujeme, co krásného si vezme na sebe. Alena je opravdu dáma, která jako by se pro tuto dobu narodila.

Kolik vozů očekáváte?

Už se stalo takovou jistotou, že jich přijíždí více než tisícovka. My registrace dopředu nevyžadujeme a účastnit se může každý vůz, který splňuje kritéria, takže je v daný den vystaven. Samozřejmě vozy rozdělujeme do kategorií podle roku výroby. Vzhledem k zájmu a dotazům to na tisícovku vypadá i letos. A tentokrát jsme připravili i novinku – sportovní vozy. Na to se těšíme. Snad uvidíme automobily, které závodily v minulých letech na okruhu. Už se nemůžeme dočkat, až zase uslyšíme ten nádherný zvuk motorů! Srdečně zvu do Slavkova 25. června.

Zatím se pohybujeme převážně v zámecké zahradě. Co byste však doporučila k návštěvě přímo na zámku – např. v případě horšího počasí?

Ano, venku máme opravdu živo, ale podobně je tomu i uvnitř. Ve dvou prohlídkových okruzích nabízíme nádherné interiéry, kde se návštěvníci seznámí s historií bitvy u Slavkova i s historií rodu Kouniců, kterým tento zámek patřil. Kromě klasických zámeckých tras myslíme i na děti a máme pro ně připravenou hledací hru Šifra pana knížete. Během ní si děti mohou obléknout kostýmy a stát se na chvíli princem nebo princeznou. Na dětské publikum se zaměřuje i výstava Analfabeta Negramotná a další hrdinové z knih, věnovaná dětským knížkám – ta je k vidění až do konce prázdnin a lze se na ní setkat s Pipi Dlouhou Punčochou, Alenkou z říše divů, ale i s Harry Potterem. Najdete zde současné hrdiny i knihy našeho dětství a ve výstavě lze také plnit různé úkoly nebo otevřít např. Robinsonovu truhlu.

V podzemí, pokud byste se chtěli v létě ochladit, doporučuji expozici Právo útrpné na Slavkovsku, která je interaktivní a ukazuje nám, jak se v dřívějších dobách trestali ti, kteří se nechovali příkladně. Tuto expozici každý rok obměňujeme, takže je stále atraktivní.  

Začali jsme dotazem na zámeckou paní a zmínila jste možnost převléknout se za princeznu – měla jste vy sama už příležitost si nějaký pěkný historický kostým při některé z akcí obléknout?

Ani jednou! Jediné, co si dopřeju, tak na každý Veteranfest nový klobouk, protože to si doba opravdu žádá – a koneckonců i sluníčko, které na nás svítí po celý den. Jelikož barva Veteranfestu je zlatá a krémová, tak jsem si pro letošek už pořídila krásný béžový klobouk a moc se na něj těším. V momentě, kdy si ho dám na hlavu, tak je jasné, že už celá akce běží a máme na zámku tisíce návštěvníků. Jinak, jak už to bývá, kovářova kobyla chodí bosa… Při většině akcí je spousta práce, takže vítězí spíš praktičnost a tenisky. Do historických šatů jsem se zatím opravdu neoblékla, i když bych to někdy docela ráda zkusila.

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (RUP)