Exkluzivně pro Brňana: Miloš Havránek

„Vzhledem k počtu tramvají, největšímu trolejbusovému parku v Česku, lodím na elektrický pohon a autobusům na CNG jsme v ekologizaci hromadné dopravy na špičce.“

  • Foto

    Dopravní podnik města Brna

Ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek se ohlíží za covidovým rokem, ale také přibližuje plány, které brněnskou hromadnou dopravu čekají, a prozrazuje, v čem je Brno unikátní. K tomu patří stavba vlastních tramvají i ekologizace městské dopravy. „Brno je zcela unikátní v tom, že jsme postupně do roku 2018 nakoupili 160 autobusů na zemní plyn. Byl to ohromný posun kupředu v ekologizaci městské hromadné dopravy, a jestli jsem za svou kariéru na něco pyšný, pak rozhodně na tento krok. CNG plnička, kterou máme ve vozovně Slatina a slouží pro naše vozy i pro veřejnost, je největší ve střední Evropě. Kromě ekologického rozměru má provoz plynových autobusů i rozměr ekonomický, ročně tak ušetříme 60 milionů korun,“ říká Miloš Havránek.

Na začátku dubna se na Brněnskou přehradu vrátily lodě a zahájili jste 75. plavební sezonu. Bude letošní sezona v něčem jiná než ty ostatní a plánujete nějaké novinky?

Zcela jistě je sezona jiná než ty předešlé, už více než rok se potýkáme s pandemií a jejími následky. Loni jsme sezonu o šest týdnů odkládali, letos na to však jdeme opačně a začali jsme o dva týdny dříve – už na začátku dubna. Vnímáme, že to Brňany táhne do přírody a Brněnská přehrada a její okolí je velkým lákadlem. Naše lodě tak nejen mohou být zpříjemněním výletů, ale také o víkendech pomohou vytíženým autobusovým linkám v oblasti. Navíc lodní dopravu vnímám jako takový pozitivní prvek, když funguje, mám pocit, že alespoň zde je vše, jak má být.

Jak velká je flotila na přehradě? A očekáváte, že lidé budou mít zájem především o loni zrekonstruovanou Moravu?

V letošní sezoně vyplouváme se sedmi loděmi. Morava je nejen pro svůj staronový vzhled, ale i pro svůj příběh velkým tahákem. Lidé se ptají, zda ten který den bude vyplouvat a kdy, chtějí se svézt. Nás to moc těší, protože na Brněnskou přehradu patří a jsme rádi, že se její náročná rekonstrukce podařila. Zapadá to tak do našeho konceptu, kdy se snažíme staré historické vozy opravovat a uchovávat pro další generace jako vzpomínku na generace předešlé. Jak asi všichni vědí, loď Moravu postavili zaměstnanci DPMB v roce 1955 na břehu Brněnské přehrady v dnes už nemyslitelných podmínkách. Patří jim všechna čest a uznání.

Oslavy na zahájení být nemohly, chystáte nějaké odložené?

Určitě se nevzdáváme a oslavy v tichosti připravujeme. S Teplárnami Brno chystáme velkou akci Den čisté mobility, protože právě naše lodě jsou příkladem ekologické dopravy. Společně vytváříme program pro celé rodiny, které budou moci nahlédnout do našeho areálu, svézt se na lodi, díky teplárnám se dozvědět více o elektromobilitě, vyzkoušet i elektrokoloběžky, vozy a podobně. Kdy nám okolnosti dovolí akci uspořádat, zatím nevím, ale pevně věříme, že se v červnu nebo v září s našimi příznivci potkáme.

Kdybyste měl bilancovat „covidový“ rok v DPMB. Jaký byl? A jaké máte ztráty?

Covidový rok byl plný výzev. Stáli jsme před situací, kterou nikdo z nás nikdy nezažil. Ze dne na den jsme čelili obrovskému úbytku cestujících, který jsme museli řešit, na straně druhé jsme museli zajistit bezpečnost našich zaměstnanců i cestujících. Nikdo v tu chvíli nevěděl, co je dobře, co je špatně, jak dlouho tato situace bude trvat. S odstupem času si troufám říci, že jsme to ustáli. Ztráty přesahují 200 milionů korun, ale po celou dobu zůstala MHD v Brně funkční a lidé se na ni mohli spolehnout. Za to patří velký dík všem našim zaměstnancům.

DPMB si jako jediný v republice staví vlastní tramvaje. Loni se podařilo postavit devět nových Draků. Co to DPMB přinese a jaké s nimi máte plány na letošek a další roky?

S přestavbou tramvají už jsme měli zkušenost z projektu Vario, tedy vozů, které lidé nejčastěji potkávají na lince číslo 1., proto jsme si troufli jít ještě dál a montovat si tramvaje úplně sami. Velkou výhodou je kromě ekonomického rozměru také to, že naši lidé vozy detailně znají a tyto znalosti pak zužitkují při případných opravách vozů. Pokud vše půjde podle plánů, do roku 2024 by mělo po Brně jezdit 41 klimatizovaných Draků.

Pojďme se podívat na investice a stavby. Pokračuje stavba tramvajové trati k univerzitnímu kampusu. V čem je unikátní a kdy se ke kampusu svezou tramvají první cestující?

Stavba je unikátní hned z několika pohledů, ať už z hlediska výše evropské dotace, kterou se podařilo na její financování získat, tak z hlediska rozsahu projektu. Za posledních minimálně deset let v městské zástavbě taková stavba nevznikala. V letošním roce dokončíme hrubé práce na trati a tunelu a v příštím roce se bude celý systém oživovat. Do tunelu se bude instalovat veškeré zabezpečovací zařízení, ovládání výhybek, kamerový systém, osvětlení a podobně. První cestující se tudy projedou na konci roku 2022.

Jaké další investice letos DPMB čekají?

Poměrně viditelnou investicí je oprava tramvajové trati v křižovatce u Semilassa, která sice nyní přináší cestujícím omezení, ale všichni víme, jak moc už tento dopravní trojúhelník potřeboval opravit. S blížícím se dokončením tramvajové trati v Plotní také probíhá rekonstrukce smyčky v Komárově a velmi důležitým projektem je i oprava tramvajové trati v Lesnické ulici, která by měla být hotová v září. Čeká nás i rekonstrukce tramvajové trati Krematorium–Osová.

Velkou novinkou loňského roku bylo spuštění bezkontaktních plateb kartou ve vozech MHD. Jak to hodnotíte? Plní vaše očekávání, například i sníženým počtem prodaných papírových jízdenek?

Projekt, který jsme nazvali Pípni a jeď!, má fenomenální úspěch. Očekávali jsme, že jej lidé ocení, protože jde o jednoduchý, rychlý a moderní způsob nákupu jízdenek. Že ale bude odezva taková, to mě až překvapilo. Během prvního měsíce fungování jsme zaznamenali 200 tisíc transakcí a v prosinci přes 400 tisíc. Velmi nás těší, že jsou cestující spokojeni a ulehčuje jim to přepravu. Samozřejmě pokud zde čísla rostou, jinde klesají. Největší propad je u nákupu papírových jízdenek, jejich uživatelé přešli na „pípání“ nejčastěji, čísla ale klesla i u SMS jízdenek a jízdenek přes aplikace. Určitě se ale cestující nemusí bát, úplné rušení papírových jízdenek zatím neplánujeme. Jistě nás to jednou čeká, ale vnímáme, že jsou někteří lidé na ně pořád zvyklí a změna by byla příliš rychlá.

Jaké novinky chystáte ve vozovém parku?

V loňském roce se nám podařilo nakoupit 40 nových nízkopodlažních klimatizovaných autobusů a do provozu vyjelo devět nových tramvají Drak, které jsou prvními klimatizovanými v Brně. V letošním roce na oba projekty navážeme a plánujeme nakoupit dalších 13 kloubových autobusů SOLARIS a z dílen by mělo vyrazit dalších devět nových Draků. Po dlouhém úsilí se nám podařilo vysoutěžit i nové trolejbusy, v ulicích Brna bychom je mohli spatřit už koncem tohoto roku.

Dopravní podnik v Ostravě se teď na jaře rozloučil s naftovými autobusy, zůstávají jen jako záložní. Jak je na tom Brno? Bude i tady někdy vozový park bez dieselových motorů?

Brno je zcela unikátní v tom, že jsme postupně do roku 2018 nakoupili 160 autobusů na zemní plyn. Byl to ohromný posun kupředu v ekologizaci městské hromadné dopravy, a jestli jsem za svou kariéru na něco pyšný, pak rozhodně na tento krok. CNG plnička, kterou máme ve vozovně Slatina a slouží pro naše vozy i pro veřejnost, je největší ve střední Evropě. Kromě ekologického rozměru má provoz plynových autobusů i rozměr ekonomický, ročně tak ušetříme 60 milionů korun. Brno bohužel zcela bez dieselových autobusů zůstat nemůže, jsme vázáni smlouvou s krajem, abychom zachovali stovku autobusů pro případné evakuační účely – například při havárii jaderné elektrárny Dukovany a podobně. Vzhledem k počtu tramvají, největšímu trolejbusovému parku v České republice, lodím na elektrický pohon a autobusům na CNG si troufám tvrdit, že jsme v ekologizaci hromadné dopravy na špičce a stále hledáme nové a nové výzvy.

 

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (ZAZ)