Exkluzivně pro Brňana: Petr Lukas

České korunovační klenoty jsou vystaveny v Letohrádku Mitrovských.

  • Foto

    Patrik Uhlíř

Letohrádek Mitrovských si Petr Lukas pronajal v roce 2007 a od té doby v něm uskutečnil už mnoho výstav. Letošní největší výstava, která právě začíná, ukáže zlaté a stříbrné repliky českých korunovačních klenotů, včetně Svatováclavské koruny, která se pomyslně po čtyřech stoletích objeví v původním kompletu. Klenoty pocházejí z dílny jednoho z nejlepších zlatníků v Evropě Jiřího Urbana. Ten vytvořil i šperky pro anglickou královnu Alžbětu II. nebo kříž pro papeže Jana Pavla II. „České korunovační klenoty by měl vidět každý Čech, a jestli si chce vystát frontu na Pražském hradě, nebo se přijde podívat na přesnou repliku, která je k nerozeznání od originálu, tak to už je na rozhodnutí každého,“ říká Lukas.

Které klenoty výstava ukáže?

Protože se originály českých korunovačních klenotů vystavují jednou za pět a více let, vznikla výstava k 700. výročí narození Karla IV. Od té doby jezdila jako putovní expozice po českých hradech a zámcích. Teď po více než pěti letech přicházíme s inovovanou výstavou s novými exponáty. Zůstaly pouze hlavní exponáty, což jsou mistrovské repliky českých korunovačních klenotů, tedy Svatováclavská koruna, renesanční žezlo a jablko. A od stejného autora, proslulého českého zlatníka a šperkaře Jiřího Urbana, nově vystavíme repliku středověkého žezla a jablka. Ty lidé prakticky neznají, protože už v průběhu 17. století se tyto klenoty dostaly do Vídně a zůstaly tam natrvalo. Panovníci začali používat novější renesanční insignie, které doplnily gotickou Svatováclavskou korunu, jejichž originály se nacházejí v korunní komnatě v katedrále sv. Víta v Praze. A středověké žezlo a jablko, které používal už Karel IV., jsou tedy ve Vídni. Na výstavě právě chceme představit i tyto méně známé klenoty. K tomu ještě přibude replika korunovačního meče, jehož originál se spolu s korunovačními klenoty vystavuje jednou za pět nebo více let.

K výstavě uvádíte, že Svatováclavská koruna se pomyslně po čtyřech stoletích objeví v původním kompletu – tedy s renesančním žezlem a jablkem?

Ano, Karel IV., který žil v období gotiky a vrcholném středověku, nikdy neměl v ruce a neviděl pozdější renesanční klenoty, které nechal vytvořit až Ferdinand I. Habsburský a jeho nástupce Ferdinand II. je pak začal používat.

Kromě klenotů představíte i osudy 22 panovníků. Jakou formou?

Na informačních panelech je stručný životopis 22 panovníků, kteří byli korunováni Svatováclavskou korunou. Chceme návštěvníky navnadit, aby si další informace sami vyhledali a přečetli na internetu nebo v knihách. K těm nejdůležitějším panovníkům máme i doprovodné exponáty týkající se období jejich vlády.

Připomeňme nějakou legendu, která se ke korunovačním klenotům váže.

Jednak bych zmínil, že Svatováclavská koruna má velice zvláštní symboliku, takže na výstavě přiblížíme, jak Karel IV. promýšlel její výrobu. Je možné, že se radil i s astrology. A samozřejmě nemůžeme zapomenout na známou legendu: kdo si neoprávněně na hlavu posadí Svatováclavskou korunu, do roka zemře nepřirozenou smrtí. To pravděpodobně učinil Reinhard Heydrich za druhé světové války a do roka zemřel. Mluví se o tom, že si korunu vyzkoušel i jeho syn, který také brzy nato zemřel. Zajímavostí také je, že ne všichni panovníci se nechali korunovat.

Expozice není jen pro dospělé, ale i pro děti. Co jste si pro ně připravili?

Zveme i mateřské školky, které samozřejmě nebudeme zatěžovat odbornými informacemi, jako jsou životopisy panovníků a podrobnosti z historie. Kromě exponátů na ně čekají i atrakce, které si mohou vyzkoušet. Máme tady interaktivní trůn, o kterém snad mohu prozradit, že mluví, a jednu husitskou zbraň, která reaguje na dotyk a zvukově simuluje výstřel. Na fotografování si děti mohou vyzkoušet pánskou a dámskou korunu.

Takže zvete všechny věkové skupiny.

Výstava je pro všechny – od mateřských školek až po seniory. Protože se originály téměř nevystavují, je to jedna z mála možností, jak klenoty, byť jejich repliky, které jsou však také ze zlata a stříbra a jsou cenné, vidět. České korunovační klenoty by měl vidět každý Čech, a jestli si chce vystát frontu na Pražském hradě, nebo se přijde podívat na přesnou repliku, která je k nerozeznání od originálu, tak to už je na rozhodnutí každého.

Výstava korunovačních klenotů v letohrádku potrvá do dubna. Jedná se o největší výstavu v tom roce?

Ano, je to náš stěžejní letošní projekt. Tato výstava u nás zahajuje putování po České republice. V první polovině roku budeme mít ještě retrovýstavu o svatbách s historickými svatebními šaty a doplňky, fotografiemi či svatebními přáními. Ukážeme, jak vypadala svatební hostina v období secese, mezi světovými válkami i za socialismu. Po letních prázdninách otevřeme výstavu pro rodiny s dětmi, která se bude věnovat skřítkům a trpaslíkům. Na konci roku bude samozřejmě tradiční výstava betlémů.

Zatím jsou ještě zavřené hrady a zámky, takže výstava určitě potěší milovníky historie, kteří teď nemohou výletovat po památkách.

Pro nás je toto období nejlepší v roce, kdy kvůli počasí není doba na výlety mimo Brno ať už do přírody, nebo po památkách.

Předtím, než jste si pronajal letohrádek, jste na několika jihomoravských památkách pracoval. Kam se rád vracíte?

Asi především na ta místa, kde jsem působil jako průvodce nebo kastelán. Určitě se rád zajedu podívat do Lysic, Vranova nad Dyjí, mezi mé oblíbené patří také Kunštát či Boskovice.

Když se podíváte na návštěvnost památek v Česku, jste s ní spokojený, nebo si myslíte, že by lidé měli víc času trávit právě návštěvou památek, galerií, věnovat se kultuře?

Mě osobně mrzí, že rodiny s dětmi často tráví volný čas v obchodních centrech. To je pro mě nepochopitelné. Samozřejmě že to spojí s nákupem, obědem, ale aby tam byli celou sobotu nebo neděli, to nechápu. Myslím si, že památky v posledních letech pořádají atraktivní programy pro všechny věkové kategorie, takže by bylo fajn přilákat i tyto lidi.

Jak to provést? Ministr kultury třeba navrhuje zavedení vstupů do galerií zdarma. Přiláká to podle vás lidi?

V Brně to zkusila Moravská galerie, ale to za ně nemůžu hodnotit. V Česku je to něco nového a asi bude chvíli trvat, než se to zaběhne a třeba vstup zdarma na jednu expozici přiláká lidi, aby navštívili i další, placené. Určitě by bylo fajn, aby návštěvníci měli víc vstupů zadarmo, na druhou stranu to často bývá tak, že, co je zadarmo, toho si lidé neváží. My jsme soukromí a vstupné a pronájmy za svatební obřady potřebujeme, takže u nás si vstupné zadarmo nemůžeme dovolit.

Letohrádek máte pronajatý od roku 2007, čím si vás získal?

V osmé třídě jsem tady v letohrádku přebíral první cenu historické soutěže O pohár brněnského draka, ale pak jsem během střední a vysoké školy na letohrádek trochu zapomněl. Když jsem pak jezdil kolem, říkal jsem si, že je škoda, že je letohrádek zavřený. Tak jsem se o to začal zajímat, protože jsem zrovna skončil v předchozí práci na zámku ve Slavkově, a pronajal si ho od města.

Už jste naznačil, že v letohrádku pořádáte i svatby. Kolik lidí si tady řekne své „ano“?

Když jsme začínali bez velké reklamy, měli jsme až šedesát svateb ročně. Pak číslo začalo klesat a loni jsme měli 25 svateb. Asi je to tím, že je víc a víc míst, kde se svatby pořádají – venkovní místa, hotely, restaurace, konkurence je velká. V letohrádku je oblíbená výzdoba freskového sálu, která nemá v Brně ani na Moravě obdobu, u ní jsou moc hezké fotky, protože freska působí na fotkách plasticky. Pro komorní svatby lze u nás využít boční salonky a pořádáme i venkovní svatby na terase. Přes léto, kdy nepořádáme výstavy, je možné mít v letohrádku i komorní svatební hostinu.

Zdroj: 
Brňan (ZAZ)