Exkluzivně pro Brňana: Veronika Kamenská

Autorka aplikace Nepanikař

  • Foto

    archiv Veroniky Kamenské

Zvládnout stav úzkosti vypočítáním jednoduchého matematického příkladu, stres odbourat pomocí párminutové relaxace. Mobilní aplikace Nepanikař, kterou vymyslela brněnská studentka Veronika Kamenská, teď zažívá neuvěřitelný boom. Přišla s ní v březnu 2019 a na začátku tohoto roku ji za mimořádný studentský čin v oblasti dobrovolnictví a dalších aktivit spojených s pandemií koronaviru ocenilo ministerstvo školství.

Komu je aplikace určená?

Prakticky komukoli. Jednak lidem, kteří trpí duševními onemocněními, ale i těm, kteří trpí třeba velkou trému před zkouškou, vystoupením nebo pracovním pohovorem. V aplikaci Nepanikař jsou totiž jak moduly zaměřené na myšlenky na sebevraždu, tak na úzkosti, které mohou potkat i člověka, jenž netrpí žádnou psychiatrickou diagnózou. Je určená širokému spektru uživatelů a při její tvorbě jsme cílili především na mladší generaci, protože ta má mobil pořád v ruce a zároveň má komplikovanější cestu k pomoci, protože aby se dostali k odborníkovi, musí o jejich problému vědět rodiče. Pro dospívající přitom často nebývá snadné o svých problémech mluvit s rodiči, svěřit se jim.

Přibližme, jak aplikace funguje?

Nepanikař obsahuje sedm modulů. Pět modulů je určených pro podporu lidí s daným typem duševního onemocnění – se sklony k depresi, úzkostem, myšlenkám na sebevraždu, sebepoškozování nebo poruchám příjmu potravy. V aplikaci najdete různé tipy, co můžete v dané situaci dělat. U depresí si třeba můžete vytvořit seznam činností, které máte udělat, do deníku si zapíšete, co vás během dne potěšilo. U úzkosti jsou dechová cvičení, hry na odvedení pozornosti, řízená relaxace. Pro chvíle, kdy člověk pomýšlí na sebevraždu, nabízíme záchranný plán a důvody, proč ji nepáchat. U poruch příjmu potravy jsou úkoly typu vyzkoušet neznámá jídla, ukázky jídelníčku, jak má vypadat správná porce jídla, jelikož tito lidé mají zkreslené představy o množství jídla, které mají jíst. Zbývající dva moduly nabízejí možnost zapisovat si vlastní záznamy – náladu, deník, pět otázek, na které člověk každý den odpoví a zpětně se může podívat, co ho daný den potěšilo. A v neposlední řadě aplikace nabízí kontakty na pomoc – linky důvěry, adresy krizových center nebo odkazy na poradny, včetně možnosti odeslat krizovou zprávu, kterou si člověk napíše dopředu.

Všechno, co jste vyjmenovala, je skutečně pro široké spektrum lidí. Doporučila byste používání aplikace tedy i lidem, u nichž se občas objeví nervozita, nebo jsou třeba ve stresu z práce?

Stoprocentně i jim může pomoct. Zrovna sekce o úzkosti a panice je koncipovaná nejenom na lidi, kteří trpí panickou poruchou nebo generalizovanou úzkostnou poruchou, ale je určená i lidem, kteří se potřebují na chvíli zastavit. Díky řízené relaxaci na patnáct minut vypnou, dechová cvičení zase pomohou, když se člověk začne nervovat, třeba před pracovním pohovorem a podobně.

Zaujalo mě, že jeden ze způsobů pro uklidnění je vypočítání jednoduchých matematických příkladů. To by váš nápad?

Byl to můj nápad, který jsem stejně jako vše v aplikaci konzultovala s několika odborníky – psychology i psychiatry. Aplikaci stavíme na postřezích lidí s duševním onemocněním, ale nedovolili bychom si do ní vložit cokoli, co je v rozporu s názory odborníků. Sama trpím duševním onemocněním a mně na úzkosti vždy pomáhalo odříkávat si malou násobilku. Takže mozek zabavíme čísly a počítání jednoduchých příkladů, ač se to může zdát jako hloupost, skutečně v úzkostné situaci pomůže. Soustředíte se totiž najednou na něco jiného. Protože se nám ozvali lidé, kteří nemají matematiku příliš v lásce, přidali jsme další hry, a to praskání balonků nebo vyvažování houpačky, při čemž lidé nemusí přemýšlet nad čísly.

Vy sama Nepanikař používáte?

Už ne. Ze začátku jsem ji dost využívala při stavech úzkosti a zaznamenávala jsem si do ní náladu, jenže, jak jsme aplikaci vyvíjeli a předělávali, vždy jsem od kolegy ajťáka dostala novu verzi a všechny moje nálady mi zmizely.

Jak vás napadlo tuto aplikaci vytvořit?

Jak už jsem zmínila, sama trpím duševním onemocněním, a když to u mě propuklo, žádná taková aplikace v českém jazyce neexistovala, a doteď jsme vlastně jediní plně v češtině. Postupně se na mě začali obracet lidé, kteří hledali pomoc a ptali se mě, na koho se obrátit. Založila jsem si i účet na Instagramu a Facebooku a dotazů začalo přibývat. Tím, že nejsem psycholog, jsem jim sama nemohla poradit. Oslovila jsem kamaráda programátora a vytvořili jsme aplikaci.

Kolik lidí si ji už do svého mobilu stáhlo?

Spustili jsme ji v březnu 2019 a do této chvíle máme 148 tisíc uživatelů. Na začátku jsem si říkala, že když si ji stáhne třeba pět tisíc lidí, tak to bude super. Sama zírám s otevřenou pusou, kam se to vyvinulo. Je vidět, že lidé pomoc potřebují. Oproti zahraničním aplikacím vedeme v tom, že jsme v devíti jazycích, takže si Nepanikař hodně stahují i lidé v zahraničí.

Máte zpětnou vazbu od lidí, komu pomohla?

Jednak nám uživatelé mohou napsat recenzi, ale ozývají se nám lidé i na e-mail nebo přes sociální sítě a děkují nám, že jim pomohla. Takže zpětnou vazbu máme, a dokonce víme, že pomohla zachránit několik životů, za což jsme moc rádi.

Takže skutečně pomáhá a třeba i někomu změnila život. Jak ho změnila vám?

Otočila mi ho nejmíň o 360 stupňů (směje se). Studuju biomedicínu, ale předtím, než vzniklo Nepanikař, jsem ještě nevěděla, co přesně bych chtěla dělat. Teď to vím a práci, která mě baví, dělám. Víc jsem se dostala k psychologii a do oblasti krizové intervence a tímto směrem bych se určitě chtěla vydat. Po škole bych si ráda dodělala psychoterapeutický výcvik.

Zaznamenali jste větší zájem o používání aplikace v souvislosti s pandemií koronaviru? Přece jen nám všem se změnil způsob života, a ne všichni tu změnu zvládají dobře…

Když se podíváme na počty stažení aplikace, tak během první vlny pandemie zájem vzrostl o nějakých šedesát procent. Při druhé vlně na podzim jsme zaznamenali stoprocentní nárůst počtu stažení. A co se děje teď v lednu… asi skutečně je třetí vlna, protože na App Store jsme zaznamenali třistaprocentní nárůst počtu stažení.

Nabízíte také služby poradny – jak to funguje?

Poradna je zdarma a funguje čtyři dny v týdnu na tři hodiny přes chat a po e-mailu odpovídáme do dvou dnů. K dispozici jsou kvalifikovaní poradci, kterými jsou studenti psychologie a sociální práce a mají absolvovaný výcvik krizové intervence. Sloužíme jako most mezi klientovým problémem a odbornou pomocí. Společně zmapujeme situaci a promyslíme, co bude další nejlepší krok, aby se dostal k péči, kterou potřebuje. Poradna vznikla právě během druhé vlny pandemie, kdy jsme zaznamenali velký nárůst počtu stažení aplikace. Spolu s tím se na nás obracelo stále více lidí.

Jaké máte další plány?

Rádi bychom v poradně rozšířili počet hodin, kdy jsme k dispozici. Ukazuje se, že 12 hodin týdně je málo a poptávka je mnohem větší. Když mám chvíli volna, vymýšlím, co by šlo ještě vylepšit. Teď zvažuji, že bychom začali spolupracovat i s terapeuty. Už by nešlo jen o orientační poradenství, ale měli bychom vlastní síť psychoterapeutů, kteří by poskytovali dlouhodobou péči našim klientům. Tato služba by už byla placená.

S jakými problémy v souvislosti s covidem se na vás teď lidé v poradně nejčastěji obracejí?

Je to především úzkost a vztahy, ať už kamarádské, partnerské, nebo rodinné. A kromě covidu to jsou i duševní potíže, že lidé vědí o své diagnóze, ale třeba kvůli covidu mají přerušenou psychoterapii nebo lékaři mají delší objednací lhůty. I s těmito problémy se na nás lidé obracejí. Důležité je uvědomit si, že je v pohodě, kdy člověk není zrovna v pohodě, ale stejně tak je v pohodě říct si o pomoc, když to nezvládáme.

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (ZAZ)