Expedice Masarykovy univerzity potvrdila výskyt vysoce infekčního viru ptačí chřipky v Antarktidě. Virus pravděpodobně přenášejí migrující druhy ptáků, třeba chaluhy a buřňáci. Pro ptačí kolonie, včetně tučňáků, jde o značné riziko, v posledních týdnech podobných hlášení přibývá. Účastníci expedice se vrátili do Brna před několika dny, výsledky své práce dnes představili novinářům.
Uhynulo pět kusů chaluhy antarktické
„V okolí stanice jsme zaznamenali úhyn pěti kusů chaluhy antarktické z cca 50 zde celkově hnízdících, tedy zhruba deseti procent populace těchto ptáků na odledněné části ostrova Jamese Rosse,“ uvedl biolog Miloš Barták. Podezření na ptačí chřipku potvrdila laboratoř na chilské stanici na ostrově Krále Jiřího. Jde o první zaznamenané úmrtí ptáků s virem H5N1 ve východní části Antarktického poloostrova. Teprve čas ukáže, jak výrazně ptačí chřipka Antarktidu zasáhne, uvedl Barták. Nelze vyloučit zdecimování některých populací tučňáků.
Na 20. expedici strávili nejkratší dobu
Právě skončená expedice byla pro univerzitní polárníky dvacátá, na stanici Johana Gregora Mendela však strávili dosud nejkratší dobu. Na vině jsou logistické potíže a počasí. Celá výprava trvala 59 dní, na ostrově Jamese Rosse byli polárníci 17 dní, dalších šest strávili na ostrově Krále Jiřího.
Bouře, porucha lodi a hodně ledu
„Nejdříve řádila nad Drakeovým průlivem bouře, následně se řešila porucha lodi, která měla expedici přepravit na místo, a významné bylo také množství ledu u ostrova, který komplikoval jak bezpečné vylodění, tak následný návrat expedice,“ uvedl vedoucí výpravy Peter Váczi.
Materiál přesouvali na čtyřkolkách
Vylodění v obvyklé blízkosti stanice nebylo možné, expedice s veškerým materiálem se tak musela přesunout na stanici pomocí terénních čtyřkolek z provizorního přístaviště. Odjezd nastal přibližně o týden dříve oproti plánům, důvodem byla obava Chilanů z mořského ledu a nedobrá předpověď počasí.
Stihli všechno podstatné
Polárníci i přes nedostatek času stihli vše podstatné. „Vždy máme v rámci expedice naplánováno více práce, než nám čas umožní, je to osvědčená prevence ponorkové nemoci,“ popsal vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
Sledují přírodní prostředí a klima
Výzkumníci se dlouhodobě soustředí na monitoring přírodního prostředí a klimatu. Sledují stav ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a odledněného území, které umožňuje růst nižších rostlin. Okolí stanice je pro vědce „zahrádkou“ či laboratoří, na které pozorují změny, jež se kvůli oteplování postupně projeví i v dalších částech Antarktidy. „Tempo oteplování je výrazně rychlejší, než jsme si jako vědecká komunita ještě nedávno mysleli,“ řekl Barták.
