Dřevostavby se v posledních letech staly už zažitou alternativou klasickým domům, z novostaveb rodinných domů činí podíl dřevostaveb cca 15 procent.

Požadavky na komfort a kvalitu vnitřního prostředí, míru izolace a další parametry mají za následek, že desetiletími prověřené tradiční koncepty konstrukcí přestaly být u nových staveb uplatnitelné. Aby bylo možné navrhovat nové, funkční a spolehlivé konstrukce je naprosto nezbytné materiálovým vlastnostem a všem procesům v konstrukcích plně porozumět. To se neobejde bez nových experimentálních poznatků v oblasti stavební fyziky, zejména šíření tepla a vlhkosti.

„Zjišťování v laboratoři postrádá dlouhodobé podmínky reálné stavby. Na stavbách naopak není prostor z konstrukcí odebírat vzorky a monitorovat je komplexně a dlouhodobě. Právě proto chceme vytvořit výzkumnou platformu, kde budeme moct zjišťovat nové poznatky o tepelném a vlhkostním chování moderních konstrukcí dřevostaveb a jejich materiálech v podmínkách reálného prostředí," uvedl Richard Slávik z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty.

Na základě získaných dat mohou pracovníci ústavu studovat chování jednotlivých konstrukcí a interakcí konstrukčního a materiálového řešení s prostředím. Velká variabilita modulu umožňuje měnit skladby i konstrukce, případně celé části modulu dle potřeb výzkumných aktivit. „Aktuálně je modul sestaven ze tří stěnových a tří střešních segmentů, které mají pokrýt plánovaný výzkum vybraných konstrukcí a také umožnit studium tepelné stability vnitřních prostor dřevostaveb s ohledem na letní přehřívaní," popisuje stavbu Slávik. Experimentální modul má také studentům a doktorandům poskytnout prostor pro realizaci jejich závěrečných a disertačních prací. „Všechny práce realizujeme vlastními silami, studenti tak mohou nejen získat experimentální data, ale i si vlastníma rukama vyzkoušet, jak se staví dřevostavba," uzavírá Slávik.

Na výběru jednotlivých materiálů pro experimentální modul se podíleli i experti z Asociace dodavatelů montovaných domů. Podle ředitelky asociace Lenky Trandové poptávka po tomto druhu staveb roste díky rychlosti výstavby. „Klienti navíc ale dostávají přesný a plánovaný proces výstavby bez dalších neplánovaných prodlev a víceprací, což vnímám u dřevostaveb jako jejich největší výhodu. Odráží se totiž nejen na čase stráveném při výstavbě ale i na finančních nákladech," uvedla Trandová. V roce 2019 postavily firmy v tuzemsku 2749 dřevostaveb. V současné době se ale musí vyrovnávat s rostoucími cenami vstupů. To se týká jak materiálů, tak lidské práce.