Zkušenost s plynovou krizí nám ukázala, že závislost na dovozu může být v určitých ohledech velmi riziková. Díky horkovodu bude více než polovina tepla pro Brno pocházet z jádra, které je stabilním a bezpečným zdrojem na území našeho státu. Nejen o zdroji tepla pro moravskou metropoli, ale také o modernizaci teplárenství, průmyslu a energetiky nebo třeba o návrhu na využití elektřiny v době přebytků zdarma, to vše bylo tématem dnešního rozhovoru s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL).

Jako ministr životního prostředí se často vyjadřujete i k otázkám energetiky, není to spíše kompetence ministra průmyslu a obchodu? 

Pod ministerstvo životního prostředí spadá otázka rozvoje obnovitelných zdrojů a Modernizační fond, který je určen na modernizaci teplárenství, průmyslu a energetiky. V některých zemích dokonce mají ministerstva životního prostředí a energetiky. Jednám tedy o těchto věcech na mezinárodní úrovni a jsem také jedním z autorů politického programu koalice SPOLU v oblasti energetiky. Velmi úzce spolupracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu. Společně jsme připravovali tři novely energetického zákona, abychom vůbec dokázali uzákonit sdílení elektřiny, akumulaci a flexibilitu, které umožní moderní a chytré využívání energií. Tohle měl už udělat v Babišově vládě Karel Havlíček. Neudělal v tom ale ani čárku, což pro nás znamenalo hodně velké komplikace i během energetické krize.

Slibovali jste v programu před 4 lety rozvoj obnovitelných zdrojů. Konkrétně fotovoltaické systémy na 100 tisících střech. Jak to v tomto ohledu dopadlo?

Podpořili jsme instalace fotovoltaik na střechy budov v rámci Nové zelené úsporám. Za 4 roky jsme udělali více než 250 tisíc instalací, takže náš cíl jsme splnili více než dvojnásobně.

Pojďme ale do Brna, v jaké fázi je výstavba horkovodu z Dukovan?

Projekt horkovodu z Dukovan do Brna patří mezi prioritní stavby české vlády. Aktuálně čeká na rozhodnutí o přidělení dotace. Začátek stavby by mohl začít již za dva roky a od roku 2031 by měl dodávat teplo více než stovce tisíc brněnských domácností. Zkušenost s plynovou krizí nám ukázala, že závislost na dovozu může být v určitých ohledech velmi riziková. Díky horkovodu bude více než polovina tepla pro Brno pocházet z jádra, které je stabilním a bezpečným zdrojem na území našeho státu.

Co konkrétně bude znamenat horkovod pro Brňany? 

Jistotu stabilního zdroje a předpokládá se úspora až deset procent na ceně dodávaného tepla. Brno se zbaví závislosti na plynu, který dnes tvoří přes 80 % zdrojů tepla. Horkovod z Dukovan totiž zajistí, že polovina tepla půjde z jádra, třetina z odpadu a zbytek z biomasy. Důležité také je, že dojde k nahrazení lokálních plynových kotelen ve čtvrtích jako je Nový a Starý Lískovec, Bohunice, Bystrc, Komín, Medlánky a Řečkovice, za centrální zásobování teplem.

Není tento projekt spíše ekologickou zátěží? 

Naopak ministerstvo životního prostředí projekt horkovodu podporuje. Snížíme emise CO₂ o více než 120 tisíc tun ročně. To je, jako kdyby z brněnských ulic zmizelo sto tisíc aut. Klesnou také oxidy dusíku a prachové částice, což zlepší kvalitu vzduchu a zdraví obyvatel.

Představil jste také návrh na využití elektřiny v době přebytků zdarma tzv. nulový tarif, jak přesně by to mělo fungovat? 

Princip je jednoduchý. Když je na trhu přebytek elektřiny, musíme ji dnes složitě za nemalé peníze mařit nebo neefektivně pouštět do tepla. My chceme, aby z toho měli užitek lidé, kteří by byli předem upozorněni na to, kdy mohou nulový tarif využít. A domácnost má možnost si pustit pračku, myčku, bojler nebo nabít auto. Právě v době, kdy je elektřiny nadbytek, nebude muset za ni platit, pouze zaplatí za distribuci. Každý tak může přímo těžit z čisté energie a zároveň tím pomáhá stabilizovat síť. Je to férové, moderní a výhodné pro stát i občany.

Jsme na konci volebního období, co se podle vás podařilo a co se naopak nepovedlo?

Pokud se zaměřím pouze na resort životního prostředí, podařilo se upravit legislativu, aby se nemohly stavět obří sklady, logistická centra nebo solární parky na té nejúrodnější půdě v zemi, zavedli jsme kontinuální monitoring znečišťovatelů vodních toků, podobně jsme postupovali i znečišťovatelů ovzduší, podařilo se konečně regulovat i zábavní pyrotechniku. Přijali jsme legislativu ke komunitní energetice. Výrazně jsme zefektivnili Novou zelenou úsporám, aby ji dokázal využít opravdu každý, kdo chce snižovat energetickou náročnost svých domů nebo bytů. Podařilo se také zjednodušit sázení stromů kolem silnic i ve volné krajině a vyhlásili jsme novou CHKO. A mezi věci, které se nepovedlo dotáhnout, určitě řadím zálohování a zákon o ochraně přírody a krajiny.

V rámci Brna také stojíte za revitalizací Brněnské náplavky nebo Mendlova náměstí a jste například autorem programu Nové parky pro Brno. Jak moc je pro vás důležitý veřejný prostor ve městě?

Extrémně. Hlavně z pohledu ozeleňování města a trávení volného času. Pokud chceme, aby se lidé z našeho města nestěhovali pryč, je nejlepší jim nabídnout takové prostředí, ve kterém jim bude dobře. To Brněnská náplavka jednoznačně zajistí. Hlavně je to důležitý krok jak v ochraně města před povodněmi, tak v rozvoji města, protože se tímto odblokovalo několik lokalit pro případnou výstavbu. Mendlovo náměstí bude teď rok od roku zelenější a za pár let to bude krásné místo s nabídkou stínu při čekání na šalinu nebo trolejbus. A Nové parky pro Brno vytváří skvělé zázemí pro rodiče s dětmi, ale i seniory. Každé místo ve městě by mělo mít své poslání, a to se postupnými krůčky daří, i když samozřejmě je neustále co zlepšovat.