Lidé, kteří žijí v hlučném prostředí, mají častěji problémy s váhou. Tuto souvislost nyní prokázala studie vědců Národního institutu SYRI v Brně. Městské prostředí je důležitým faktorem ovlivňujícím zdraví, přičemž právě vystavení nadměrnému hluku může vést k vyššímu riziku nadváhy a obezity. Tento efekt můžou ještě ve výsledku zhoršit depresivní příznaky, upozornila výzkumnice Andrea Dalecká.

Hluk spojují hlavně s nemocemi srdce a cév včetně hypertenze

Hluk je hlavně spojován s kardiovaskulárními chorobami včetně zvýšeného krevního tlaku. Pokud je výrazný i v noci, tak má negativní dopad také na spánek. Vědci SYRI se zaměřili na další oblast, která zatím není dostatečně probádaná, a to je souvislost s obezitou. „Hluk se projevuje buď přímo poškozením sluchových receptorů a narušením spánku nebo nepřímo, kdy negativně ovlivňuje duševní pohodu, každodenní život a ve výsledku se může zhoršovat psychika lidí až k depresím,“ doplnila Anna Bartošková z Masarykovy univerzity.

Souvislost mezi hlukem a nadváhou zkoumali na vzorku Brňanů

Souvislost mezi hlukem a obezitou vědci zkoumali na náhodném vzorku z brněnské populace. Analytický vzorek tvořilo přes 2031 lidí, z toho 54,7 % žen. „Naše studie potvrdila souvislost mezi expozicí hluku v prostředí a několika ukazateli tukové zátěže. Asociace byla silnější v přítomnosti depresivních symptomů. Zvýšená zranitelnost vůči okolnímu hluku u osob se zvýšenými depresivními symptomy je dána zhoršenou stresovou reakcí,“ upřesnila Dalecká. Pochopení role vnějších faktorů prostředí a jejich interakcí je podle ní nezbytné pro efektivní zacílení strategií veřejného zdraví, které se zaměřují na snížení zátěže obezity jako kritického jevu v současné populaci.

Před šesti lety se obezita podepsala pod 15 procent úmrtí ve střední Evropě

Obezita patří k největším výzvám světového veřejného zdravotnictví. Například v roce 2019 se vysoký index tělesné hmotnosti podepsal pod 15 procent úmrtí ve střední Evropě. To vedlo k různým intervencím podpory zdravého životního stylu. „Každého z nás ale ovlivňuje složitá síť stresorů včetně sociálních faktorů a životního prostředí, v kterém žijeme. Právě hluk ve venkovním prostředí je jedním z nejvýznamnějších městských stresorů ovlivňujících zdraví. V Evropě je více než 20 procent populace vystaveno škodlivým úrovním hluku a jeho působení je často podceňováno,“ dodala Dalecká.