Hlukové limity v Česku zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) v Brně ve středu zamítl návrh skupiny 14 senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Senátoři poukazovali na to, že limity hlukové zátěže se postupně zvyšují, zatímco míra ochrany klesá. Nařízení je v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem, konstatoval ÚS. Poukázal i na to, že současná úprava je přehlednější a jednodušší než předešlá. Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) nález respektuje. Je třeba se dál snažit o to, aby se hluková zátěž snižovala, řekla Seitlová.

Vláda nastavila spravedlivou rovnováhu

„Podle ÚS vláda při přijetí hlukového nařízení nastavila takovou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy, kterou považuje za spravedlivou. Limity jsou použitelné pro hodnocení všudypřítomného hluku v různých vymezených oblastech a za různých podmínek a jsou v korelaci se známými účinky hluku na jednotlivce i veřejnost. Úprava hygienických limitů hluku byla zjednodušena, čímž může přispívat lepší praxi,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Dity Řepkové.

V nálezu však ústavní soudci také uvedli, že opakované rozvolňování limitů vytváří riziko postupného oslabování ochrany před nepříznivými účinky hluku

Při každé další změně bude nutné důsledně poměřovat zájem na rozvoji infrastruktury s právem na ochranu příznivého životního prostředí, upozornil soud. „Vláda si musí být vědoma nových vědeckých přístupů a poznatků, které hovoří o negativním důsledku vysokého hluku na životní prostředí i lidské zdraví, a to nejen fyzické, ale i mentální,“ uvedla Řepková. Limity jsou podle ní už teď hraniční a případné další rozvolnění by vláda musela důkladně zvážit a rozumně obhájit. „To je jedna z dobrých zpráv,“ reagovala Seitlová. Právního zástupce senátorů Pavla Uhla nejvíce mrzelo to, že soud nepoložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU.

Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň

Dva z nich, Josef Baxa a Lucie Dolanská Bányaiová, nesouhlasili ani s výrokem, ani s odůvodněním. Hluk je podle soudců, kteří zůstali v menšině, průvodním znakem moderní civilizace, stejně jako jiné imise. Nelze se jej zcela zbavit, nicméně lze omezovat jeho nepříznivé účinky. „Technologie se neskutečným způsobem proměnily, nabízí více možností se vypořádat s hlukem. Je to jistě nákladné, ale nikoliv nemožné. Jenže rozvolnit limity je samozřejmě snazší. A tak nejspíš jednotlivcům nezbude nic jiného, než před stále se zvyšujícím hlukem utíkat za tichem jinam,“ napsali v odlišném stanovisku.

Senátoři navrhli zrušit nařízení jako celek

Vykazuje prý tolik nedostatků, že „zbourání staré stavby a postavení nového domu se jeví jako ekonomičtější postup než oprava mnoha nedostatků“. Alternativně navrhli zrušit jen část přílohy, která obsahuje korekce pro stanovení hlukových limitů. Nařízení stanovuje různé limity pro různé druhy chráněného prostoru a pro denní a noční dobu. Záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby umístěné a povolené před 1. lednem 2001, anebo později. Limity se od 1. července 2023 v některých kategoriích zvýšily o pět až 13 decibelů. Například u dálnic, silnic a dalších pozemních komunikací umístěných a povolených před rokem 2001 se denní hygienický limit zvýšil z 60 na 68 decibelů.