V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu probíhá několikaletý epigrafický výzkum, který již dříve odhalil nejstarší jeskynní kresby na území ČR. V minulém týdnu se uskutečnil vůbec první archeologický výzkum ve vnitřních prostorách jeskyně, ten přinesl nečekaný nález – středověké keramické střepy. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.

„Dvě archeologické sondy prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě v blízkosti kreseb starých přibližně 6 200 let. Zatímco v sedimentech Ledové chodby byly nalezeny pouze kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního, vrstvy v chodbě Bezejmenné přinesly nečekané objevy. Nalezeny byly pravěké a středověké keramické střepy,“ popsal Gejdoš.

Mnohem větší překvapení však přinesl nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky', které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě.

„Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách Kateřinské jeskyně byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna,“ dodal poznatky archeologů Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

„Nález v jeskyni tohoto typu je první na Moravě a druhý v ČR. Jeskynní penězokazecká dílna byla u nás známa pouze v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ dodává Zajíček.

Na výzkumu se podíleli pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci, pod vedením Martina Golce a Univerzity Karlovy v Praze.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910.

Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.