V Brně, Praze a v Olomouci v noci zmodraly některé významné budovy. Experti tak poukázali na Světový den plicní hypertenze. Modrou barvu pro nasvícení volí organizátoři proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty. V Česku mohou být až tisíce lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci, ale řada z nich o tom neví. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. V této souvislosti se odborníci chystají na zvýšený výskyt onemocnění kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny.
„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ uvedl kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Pavel Jansa.
Kvůli nedostatečnému okysličení krve mají pacienti často také modře zbarvené rty a kůži nebo trpí otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace.
„Onemocnění plicní hypertenzí je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ dodal Jansa.
Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. To se s největší pravděpodobností bude týkat i pacientů s plicní hypertenzí, kteří do Česka dorazí v důsledku útěku před válkou na Ukrajině.
„V tuto chvíli se bude spíše jednat jen o desítky případů, nicméně jsme samozřejmě připraveni poskytnout potřebnou péči všem, kteří ji budou potřebovat. Vzhledem k vyššímu výskytu neoperovaných vrozených srdečních vad na Ukrajině lze očekávat, že tato příčina plicní hypertenze může převažovat. Navíc řada pacientů o svém onemocnění ani nebude vědět,“ podotkl Jansa.