Na Špilberku vystavují Krumovy ilustrace z mayovek i foglarovek

Rytíři, indiáni, kovbojové a dobrodruzi se potkávají na kresbách Gustava Kruma, které vystavilo Muzeum města Brna na hradě Špilberk. Ve výstavě Gustav Krum: Ilustrace smí být najednou max. 8 osob, vstup je možný pouze v rouškách. 

  • Foto

    spilberk.cz

Jihlavský rodák Krum, jenž žil v letech 1924 až 2011, ilustroval desítky knih včetně populárních mayovek a foglarovek. Brněnská výstava představuje jeho ilustrátorské dílo dosud nejrozsáhleji. Potrvá do 28. února 2021.

"Výtvarný projev Gustava Kruma byl u nás ve své době inovativní. Předešlí tvůrci pojímali ilustrace spíše jako zmenšené malby, ale Krum začal pracovat s kresebnou zkratkou. Obrysy pouze načrtával, čímž v divákovi vyvolával iluzi objemu. K tomu přidal strukturu dynamických šraf, jež vytvářely dojem pohybů a dramatičnosti," popsal kurátor Robert Janás.

Už v 50. letech začal Krum ilustrovat knihy s válečnou tematikou, brzy se však přiklonil k dobrodružné literatuře pro děti a mládež. V 60. letech vytvářel pro časopisy jako Zápisník, Pionýrská stezka nebo Ohníček ilustrované seriály.

"Ikonickou podobu komiksového Vinnetoua nebo Tarzana tehdy vytvořil právě Gustav Krum," řekl Janás. Koncem 60. let se Krum zařadil mezi ilustrátory díla Jaroslava Foglara, roku 1970 začala Krumova spolupráce s nakladatelstvím Olympia, která přinesla rozsáhlou galerii hrdinů z románů Karla Maye. Na Špilberku návštěvníci uvidí téměř 300 originálů.

Krum měl po otci německé kořeny. Za války byl odveden do Wehrmachtu na východní frontu, ale přeběhl na druhou stranu. Bojoval pak v československé jednotce u Dukly. "Když později v 25 letech nastupoval na Akademii výtvarných umění, měl za sebou tak dobrodružné zážitky, o jakých se jeho spolužákům mohlo nechat jen zdát," doplnil Janás.

Výstava Gustava Kruma je dalším počinem z tradičního cyklu zimních výstav, které Muzeum města Brna věnuje umělcům tvořícím pro děti a mládež. V minulých letech muzeum představilo na hradě Špilberku například dílo Adolfa Borna, Vlasty Švejdové nebo Pavla Čecha.

Zdroj: 
čtk