Nejvyšší správní soud (NSS) se dnes znovu zabýval tím, že ministerstvo zdravotnictví nepřikládá laboratorně ověřeným protilátkám proti covidu-19 stejnou váhu jako očkování, negativnímu testu nebo potvrzení o prodělané nemoci. Bez jasného zdůvodnění je to diskriminace, konstatoval už dříve soud. Ministerstvo ani poté ve svých opatřeních s protilátkami nepočítá. Bezpečná hladina protilátek stále není vědecky stanovená, vyplynulo z dnešního vyjádření zástupců ministerstva. Soud jednání odročil na čtvrtek příštího týdne, kdy bude pokračovat s dokazováním.

Konkrétně se soud zabýval návrhem Tomáše Havetty na vyslovení nezákonnosti jedné části již neplatného opatření z 26. srpna, a to v pasáži, která stanovila podmínky pro vstup do některých vnitřních a venkovních prostor a účast na hromadných akcích. Uznávají se negativní testy, očkování nebo prodělání nemoci v posledních šesti měsících, ovšem laboratorně potvrzené protilátky nikoliv.

"Ministerstvo stále nijak nevysvětluje odlišné zacházení mezi těmito skupinami," řekl Havettův právní zástupce David Zahumenský. Podle ředitele právního odboru ministerstva zdravotnictví Jana Bačiny je odlišné zacházení dáno "ryze odbornými důvody", které dnes soudu vysvětlovala náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková, plicní lékařka a imunoložka.

Kritici podle Koziar Vašákové vycházejí z mylného předpokladu, že protilátky znamenají automaticky imunitu proti covidu-19. Vědci ale neznají hladinu protilátek, která by zaručovala, že je člověk plně chráněný proti nákaze a nemůže nemoc přenášet. "Hodnoty jsou vysoce individuální a mění se v čase," zdůraznila Koziar Vašáková.

Běžně používané protilátkové testy podle náměstkyně měří jen jednu složku imunity, nikoliv však buněčnou imunitu, která je pro obranyschopnost proti covidu-19 zásadní. Pokud má člověk laboratorně naměřené protilátky, neznamená to automaticky, že je imunní vůči koronaviru, zdůraznila Koziar Vašáková. Naopak člověk bez naměřených protilátek teoreticky může být chráněný. Podle náměstkyně je nadále nejspolehlivější ochranou vakcinace. Dlouhodobá diskuse kolem potenciálního uznávání protilátek je podle ní kontraproduktivní, protože může některé lidi přivést k rozhodnutí odložit očkování, případně zcela odmítnout vakcinaci.

V minulosti NSS opakovaně kritizoval ministerstvo za to, že dostatečně nevysvětlovalo, proč protilátky neuznává. "Tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny," stálo například v červnovém rozhodnutí.