Sociální sítě už nejsou alternativním zpravodajským kanálem, jakým byly například v době pandemie covidu. Podle Aleny Mackové z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně dokonce roste počet lidí, kteří se zprávám cíleně vyhýbají nebo se je snaží omezit. Podle vědkyně to souvisí s polarizací společnosti a zahlceností informacemi, což řada lidí vnímá jako problém. Na sociálních sítích se proto chtějí spíše bavit, uvedla výzkumnice v tiskové zprávě.

Lidé stále méně participují na obsahu

„Vždy jsme sledovali nepoměr mezi podílem aktivních tvůrců a pasivních čtenářů, ale v současnosti je ta nerovnost už opravdu veliká. V našich datech jsme si toho mohli všimnout na příkladu zapojování do online diskuzí. Mezi roky 2020 a 2023 jsme uskutečnili více než 70 hloubkových rozhovorů s aktivními uživateli online sociálních sítí v Česku a ty nám poměrně jasně ukazují to, jak během pandemie a později během války na Ukrajině postupně klesala ochota lidí se zapojovat do diskuzí,“ uvedla Macková. Podíl uživatelů, kteří nemají zájem se do online diskuzí zapojovat, narostl během pandemie a po ní o více než 10 procent. Lidé však podle vědkyně diskuze čtou a formují si tak prostřednictvím sociálních sítí své názory.

Důležitost Facebooku pro získávání informací klesá

Co se týče jednotlivých forem sociálních sítí, polovina populace stále používá Facebook, ale jeho důležitost pro získávání zpravodajských informací klesá. Podle Mackové to nesouvisí primárně s uživateli, ale s proměnou této sociální sítě a logikou, s jakou zobrazuje různé typy obsahů. Ty zpravodajské totiž své prominentní místo na Facebooku ztratily. „Ruku v ruce s tím jde i utlumení debaty a jistá rezignace na roli Facebooku (a dalších sítí) v boji proti dezinformacím nebo odklon zpravodajských médií od online sociálních sítí jako klíčového místa, kde se lidé dostávají k jejich zprávám,“ sdělila vědkyně.

Pro zprávy chodí lidé spíš na síť X

Facebook navíc čelí silné konkurenci jiných sítí, které cílí více na videoobsahy a mladé lidi. Jeho uživatelé pomalu stárnou a místo kanálu zpravodajských příspěvků se často uzavírají do různých zájmových skupin. Pro zprávy pak jdou lidé raději na síť X (dříve Twitter), kterou ale u nás užívá jen malý zlomek dospělé populace. „Navíc se jedná o specifickou kohortu lidí.  Ta je starší, protože síti nepřibývají nejmladší uživatelé. Jsou tam lidé, co se zajímají o veřejné dění a spíš věří jak mediálním, tak politickým institucím. X je dlouhodobě sítí, kde se potkávají lidé z různých organizací, institucí, byznysmeni, odborníci, novináři a stále častěji i politici,“ upozornila Macková.

Sociální síť X se od ostatních v mnoha ohledech liší

Ve srovnání s ostatními sítěmi v ČR je X dlouhodobě častěji využívána pro získávání informací, novinek v oboru, či zpráv z tuzemska nebo ze zahraničí. „Mnohem častěji uživatelé jako motivaci k užívání v našem šetření deklarují, že chtějí být v obraze a vědět, co se děje,“ upozornila výzkumnice.

Mladí dávají přednost TikToku či Instagramu

Mladí naopak preferují sítě jako TikTok nebo Instagram, kam nechodí kvůli zprávám, ale kvůli zábavě. Ke zprávám se i tak mohou dostávat přes influencery a celebrity. „Celkově se ukazuje, že se mladí ve srovnání se staršími generacemi ke zprávám dostávají jinak – mnohem častěji přes sociální sítě, zatímco jejich rodiče jdou často přímo na oblíbené stránky médií nebo používají agregátory,“ dodala Macková.