Drastická protiepidemická opatření zabíjejí živou kulturu a zavřela školy, takže učitel IT na brněnské střední zdravotnické škole Honza Žanek Hlaváček zůstává doma. Ale
nemožnost vystupovat s písničkami a scénkami ve dvojici s výtvarníkem a muzikantem Liborem Machatou ho nevykolejila. 

„Příliš mi to nevadí, protože mám za celý život jako muzikant odehráno kolem tří tisíc vystoupení,“ říká Hlaváček. Horší podle něho je, že v této složité době přišel o pozitivní
rozpoložení potřebné k tomu, aby posluchače a diváky mohl bavit srandou. „Nicméně knížka se už pomalu rýsuje, ovšem budeme si muset počkat na lepší časy. Ale ty na beton zase přijdou,“ zůstává optimistou známý hantecář. Tomu typická brněnská mluva učarovala už v roce 1973 a o šestadvacet let později začal v hantecu tvořit. „Před těmi zhruba třiceti lety jsem pociťoval, že je hantec na ústupu, proto jsem si řekl, že je dobré pro jeho oživení něco udělat,“ vysvětlil Hlaváček.

Brněnská hantýrka se podle něj vyvinula z jazyka takzvané plotny, tedy městské chudiny na periferiích jihomoravské metropole. „Šlo často o slang z vídeňského podsvětí, ale v této mluvě jsou patrné také vlivy romštiny, jidiš, italštiny a francouzštiny. V šedesátých letech v éře takzvaných štatlařů začal vznikat hantec v dnešní podobě,“ uvedl bavič.  Hlaváček sice napsal v hantecu deset zábavných knížek, ale za klasického spisovatele se nepovažuje, protože nedokáže lhát a fabulovat a při psaní čerpá z osobních zážitků,
kterých má jako muzikant hodně. A jako šiřitele brněnské mluvy ho už znají i budoucí laborantky, které absolvent lékařské elektroniky VUT Brno učí na zdravotnické škole tajům počítačové techniky a internetu. „Někdy se mně ptají, jak se co řekne a často chtějí napsat hantecové přáníčko k Vánocům. A občas mi donesou i některou z mých knížek k  podpisu pod stromeček babičce či dědovi,“ dodal s úsměvem Honza Žanek Hlaváček.