V Otevřené zahradě v Brně vzniká včelí pozorovatelna i prosklený úl

  • Foto

    ilustrační (Pixabay)

Brněnská Otevřená zahrada chce svým návštěvníkům přiblížit život včel, které tam od roku 2015 chovají. Pracovníci budují včelí pozorovatelnu s posezením, vyvýšené záhony s medonosnými rostlinami a připravují ukázkový prosklený úl, který bude sloužit například při výuce dětí. Stanoviště pro včely je nově uzpůsobené tak, aby bylo lépe osluněné zejména v období časného jara.

Medonosné rostliny poskytují potravu nejen včelám, ale i čmelákům, motýlům, drvodělkám či komárům. "Vybudovali jsme přes zimu nový záhon s kopretinami, barvínkem, šalvějí, zběhovcem či diviznami. Je to kombinace původních a medonosných druhů, které včelám poskytnou pastvu od brzkého jara až do podzimu." popsala zahradní architektka Hana Zuchnická.

V zahradě o rozloze 1,2 hektaru chovají dvě včelstva. I přes to, že tam mají vhodné prostředí a dostatek potravy, jsou nyní zesláblé. Podle včelaře Jana Klepárníka, který se o včely v zahradě stará, je obecným problémem vysoká koncentrace včelstev. "Česká republika patří k zemím s nejvyšší koncentrací na kilometr čtvereční. Vyšší koncentrace znamená vyšší rizika šíření včelích chorob. Situace u včel je, na rozdíl od jiných doma chovaných zvířat, o to složitější, že včely létají běžně do vzdálenosti až tři kilometry a vzájemný kontakt včelstev různých chovatelů je tak značný," řekl Klepárník.

Letošní chladné a deštivé jaro znamenalo pro včely pomalejší rozvoj. "Deště však po předchozích suchých letech bylo třeba. Bez vody není nektar a bez nektaru zase není med. Jsou rostliny, kterým letošní chladnější a deštivé jaro vyhovuje. Typickým příkladem může být řepka. Letos kvetla déle a měla bohatší květenství. Na druhou stranu chladné jaro nepřeje květu akátu. Lze tedy předpokládat lokální rozdíly v množství vyprodukovaného medu. Zdravým včelstvům chladnější počasí neublíží," dodal odborník.

Otevřenou zahradu poznamenala také koronavirová pandemie, počet návštěvníků loni klesl na třetinu. "Obvykle výukovými programy projde téměř 3400 dětí ročně, loni to bylo 1100. Teď už se k nám zase pomalu vracejí a zájem je, avšak ještě nejsme na stavu z roku 2019. Vidíme ale nárůst individuálních návštěv, čemuž přizpůsobujeme i program. Připravili jsme například samoobslužné hry pro rodiny s dětmi, které samy v zahradě plní úkoly," zmínila programová manažerka zahrady Helena Peřinová.

Údržba zahrady podle ní ročně vyjde zhruba na dva miliony korun. Jednou z cest, jak získat peníze, je nový projekt Kytice ze zahrady. "Lidé si vyberou, jestli chtějí malou, střední nebo velkou kytici, ve čtvrtek si ji vyzvednou a tím podpoří přímo Otevřenou zahradu. Vážeme jich osm až deset, aby zahrada moc netrpěla. Většinou jsou vyprodané. Druhy se mění každý den, minulý týden to byl například kontryhel, kuklík, levandule nebo kakosta,” doplnila Zuchnická.

Zdroj: 
čtk