Éterické oleje jsou v čínské medicíně léta známé pro své antimikrobiální účinky. Pozitivních vlastností látek se rozhodli využít i vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V rámci projektu odborníci ve spolupráci s komerčním partnerem vyvinuli náhradu antibiotik pro odstavená selata, která je založená na derivátech mastných kyselin a dalších přírodních látek. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.

Vědci tak podle Pospíchalové reagují na omezení Evropské unie, která před několika lety používání antibiotik zakázala. A od loňského roku se na základě jejího rozhodnutí nesmí do krmiv přidávat ani zinek.

Když Evropská unie v roce 2006 zakázala používání antibiotik v krmivech pro odstavená selata, jejich funkci zastoupil zinek v medikačních dávkách. Selata ale tuto dávku nedokázala plně využít a velké množství zinku končilo v životním prostředí. V přírodě pak minerál narušoval půdní mikrobiom a toxicky působil třeba i na vodní organismy.

Od loňského roku se proto do krmiv nesmí přidávat ani zinek

„Byl to pro nás jeden z impulsů, kdy jsme si řekli, že zkusíme něco nového,“ řekl Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU. S kolegy se dříve věnoval právě zinkovým nanočásticím, před pěti lety se ale spolu s týmem přesunul k výzkumu takzvaných fytoaditiv – náhradu antibiotik začal hledat mezi éterickými oleji.

Není česnek jako česnek. Ten z Číny vůbec nefungoval, popsal vědec

„Měli jsme před sebou nepřeberné množství vzorků a variant. Zajímavé například bylo, že česnek z Číny vůbec nefungoval. I když se o něm říká, že má antimikrobiální účinky, ve výsledku obsahuje velmi málo silic. S českým česnekem se to nedá vůbec srovnat,“ popsal vědec.

Nejlepší účinky na zdraví zvířat měla nakonec kombinace několika éterických olejů a dalších látek. Co přesně finální doplněk stravy obsahuje, ale vědci z důvodu výrobního tajemství říct nesmí. Účinné látky se do krmiva budou přidávat ve formě transportních částic. Ty si vědci navrhli sami, aktuálně si je nechávají patentovat.

„Víme, že přírodní látky jsou do určité míry degradovány v rámci zažívacího traktu. Naším cílem proto bylo vyvinout pro ně ochranu,“ vysvětlil Horký. V částici mohou odborníci poslat látky přesně tam, kam potřebují. „V našem případě je to tenké střevo, kde nám největší problém dělají například bakterie enterotoxigení Escherichia coli,“ doplnil expert.

Při výzkumu se odborníci soustředili na chovy prasat

„Z hlediska života prasete je nejrizikovějším obdobím odstav selat. Ten patří k velice stresujícímu období, kdy současně dochází ke stresu enviromentálnímu a sociálnímu. Mluvíme o situaci, kdy jsou selata oddělena od matky a následně přesunuta do nového prostředí. Ve stejnou dobu přechází z mléka na převážně pevnou rostlinnou stravu, a to vše s nevyvinutým trávícím traktem a střevní bariérou. Selata, pod tímto tlakem, jsou tak více náchylná na onemocnění různého bakteriálního původu. Někteří chovatelé mají v tomto období ztráty až 40 procent,“ přiblížil Horký. Nově vyvinutý produkt by měl právě v těchto případech zdraví zvířat podpořit.

Náhradu antibiotik odborníci vyvíjeli ve spolupráci s firmou ADDICOO GROUP s.r.o.

Podle Horkého by se výsledný produkt mohl už brzy dostat na trh. „Firma již 30 let vyvíjí a vyrábí produkty na bázi přírodních látek, jako jsou extrakty z rostlin, ale v posledním desetiletí se soustředí na výzkum a aplikaci derivátů mastných kyselin, a to hlavně ve formě esterů. Z pohledu legislativního tak před námi nestojí žádné překážky,“ dodal.