Vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU vyvíjí granulovanou funkční směs pro koně s ostropestřcem mariánským, která bude mít minimální obsah škrobu, ale zároveň dostatek esenciálních živin. Tato funkční směs bude inovativní z hlediska výživy koní, u kterých je vyšší příjem škrobu z různých příčin nežádoucí. Fermentace ostropestřce napomůže lepší stravitelnosti účinných látek, zároveň probiotickými a antioxidačními účinky zlepší imunitu zvířat. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Skupina nejvýznamnějších účinných látek obsažených v ostropestřci je komplexně nazývána silymarin, který má ale nízkou stravitelnost. Nízká je i jeho biodostupnost, tedy množství účinných látek, které se dostanou do těla. Tomu chtějí vědci napomoci fermentací ostropestřce. „Naším cílem je najít vhodný způsob úpravy ostropestřce a také najít správné krmné suroviny pro fermentační probiotické procesy a příjem esenciálních živin pro koně, kteří z různých důvodů nemohou přijímat energeticky bohatá krmiva a jsou ohroženi nedostatkem esenciálních živin,“uvedla za Ústav výživy zvířat a pícninářství Hana Dočkalová.

Ostropestřec mariánský má pozitivní vliv na regeneraci a ochranu jaterních buněk, má antioxidační a protizánětlivé účinky

Z předešlého výzkumu také vyplývá, že ovlivňuje energetický metabolismus koní a snižuje stres z fyzické zátěže. „Účinek funkční krmné směsi bude posuzován z hlediska stravitelnosti silymarinu, změn v mikrobiomu u králíků, které zkoumáme jako modelový organismus, a v další fázi přímo u koní, kde budou posuzovány změny v biomarkerech zánětu, celkový zdravotní stav a odolnost vůči oxidativnímu stresu,“ dodala Dočkalová.

Podle vědkyně byl vliv na energetický metabolismus zjištěn také u myší a v poslední době se výzkum zaměřuje i na využití silymarinu v léčbě neurodegenerativních onemocnění u lidí

Lze tedy vyvodit, že sledované účinky na metabolismus a stres působí u savců všeobecně. Koním se ostropestřec podává hlavně ve formě výlisků ze semen, jelikož nejvyšší koncentrace silymarinu je obsažena právě v semeni. „Člověk může přijímat také drcené nebo mleté výlisky ostropestřce mariánského, které se přidávají například do jogurtu. Existuje také celá řada farmaceutických produktů s extrahovaným silymarinem. Jejich výhoda spočívá zejména v tom, že se jedná o standardizované extrakty, kdy je znám obsah účinné látky v doplňku stravy,“ přiblížila vědkyně.

Projekt navazuje na již dříve řešenou problematiku přidávání ostropestřce mariánského do krmné směsi pro závodní koně

Cílem bylo podpořit u koní schopnost regenerace těla.  Ostropestřec mariánský se využívá ve farmakologii a jako doplněk stravy u zvířat zejména ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků nebo ve veterinární medicíně. Výtažky ze semen ostropestřce mariánského se využívají při léčbě toxicko-metabolického poškození jater a chronických onemocnění tohoto orgánu. Ostropestřec mariánský je hned po kmínu druhou nejčastěji pěstovanou rostlinou v ČR.