Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na Národní institut SYRI v Brně, jehož vědci se zaměřili na výzkum vlivu strachu na lidi během krizového stavu, konkrétně v době pandemie covidu. Jejich studie ukazuje, že omezení svobody při pandemii podrývalo důvěru ve vládu. Studie, která má platnost i pro jiné krizové situace, vyšla v Journal of Public Policy nakladatelství Cambridge University Press, informoval v tiskové zprávě mluvčí institutu Filip Vrána.
Strach má velkou moc
Strach má velkou moc, což jasně ukázala nedávná pandemie covid 19. Emocionální reakce se přitom liší podle různých krizových stavů a v čase se vyvíjejí. „Na počátku pandemie se lidé báli zdravotních dopadů, a dodržovali proto protipandemická opatření, což zároveň zvyšovalo důvěru ve vládu. Omezení svobody a další politická rozhodnutí měla ale s délkou trvání výjimečného stavu opačný efekt. Snížila jak dodržování předpisů, tak důvěru ve vládu,“ uvedl Vrána. Podle vědců institutu SYRI to ilustruje fakt, jak může měnící se povaha strachu výrazně ovlivnit reakce na veřejné politiky.
Osvětlují vztah mezi strachem, důvěrou a dodržením pravidel
„Naše studie vrhá světlo na složitý vztah mezi strachem, důvěrou a dodržováním opatření a vymezuje klíčovou roli strachu při dodržování vládních politik během krize,“ řekla spoluautorka studie Lenka Hrbková, která působí na Katedře politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Obavy z politických důsledků podkopaly efekt oživení
Vztah mezi emocemi a dynamikou krizí je podle výzkumnice velice složitý. „Na rozdíl od našeho předpokladu, že dopad strachu z ohrožení zdraví bude s přetrvávající pandemií slábnout, jeho vliv na důvěru a dodržování předpisů zůstal stabilní. V pozdějších fázích krize však obavy z politických důsledků pandemie, kam řadíme například omezení osobní svobody, podkopaly efekt oživení a jinak pozitivní vliv strachu na dodržování předpisů,“ míní vědkyně.
Studie přináší poznatky i pro jiné scénáře vládních opatření
I když se právě zveřejněná studie zabývá koronavirovou pandemií, přináší poznatky i pro jiné scénáře, které vyžadují důrazná vládní opatření. „Mnohostranná povaha strachu může vést k různým účinkům na dodržování předpisů a podporu veřejných politik. Například teroristické útoky často vyvolávají bezprostřední strach z násilí, následovaný obavami ze zvýšeného státního dohledu a potenciálního narušení soukromí, což může ovlivnit důvěru ve vládu,“ uvedla Hrbková. Naopak ekonomický strach na dodržování předpisů podle ní vliv nemá.
Výsledky výzkumu nabízejí vodítko politikům
Výsledky aktuálního výzkumu mohou politikům poskytnout vodítko ke zvládání emocí veřejnosti během krizí. „Obavy veřejnosti týkající se politické stability jsou stejně zásadní jako obavy související se zdravím. Politici by se neměli zaměřovat pouze na vyvolávání strachu ze zdravotních důsledků pandemií typu covid nebo jiných potenciálně nebezpečných hrozeb. Obavy z dlouhodobých politických důsledků vládních kroků jsou pro důvěru veřejnosti ve vládu a její kroky velmi důležité,“ dodala politoložka.
