Brněnští vědci spolu s dalšími odborníky vyvíjejí a testují nové látky pro léčbu akutní myeloidní leukémie (AML), která je vůči současné terapii rezistentní. Zaměřili se na potlačení aktivity kasein kináz 1 (CK1). Tyto enzymy regulují buněčné signály, zejména ty, které buňky AML využívají pro růst a přežití. Snahou je látky přivést do fáze klinického testování u lidí. ČTK o tom za Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) informoval Ondřej Hušek.
AML je zhoubné onemocnění kostní dřeně a krve spojené s narušenou produkcí normálních krvinek a hromaděním nefunkčních nezralých buněk. Navzdory novým terapeutickým možnostem zůstává úmrtnost vysoká. Podle ústavu méně než 25 procent pacientů starších 60 let přežívá pět a více let od diagnózy. Stejně jako u mnoha jiných typů rakoviny je zásadním problémem schopnost nádoru stát se rezistentním, tedy nereagovat na léčbu, a to i v případech, kdy byla zpočátku účinná.
Vědci z laboratoře buněčné komunikace přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která je součástí NÚVR, a další odborníci pracují na látkách, díky kterým by mohlo být možné rezistenci u AML i některých dalších druhů nádorů překonat.
Nově objevené sloučeniny potlačují aktivitu všech tří klíčových forem kasein kinázy 1– CK1α, CK1δ a CK1ε
„Látky cílené pouze na blokaci CK1α jsou zcela závislé na tom, zda je u pacienta přítomen nemutovaný protein p53, který hraje zásadní roli v buněčném cyklu a v ochraně před rakovinou. U pacientů s neúspěšnou léčbou AML a jiných typů rakoviny však bývá protein p53 často mutovaný. Naše látky cílené proti všem třem klíčovým izoformám CK1 mohou toto omezení překonat a cílit na širší skupinu pacientů, zejména těch s velmi špatnou prognózou,“ sdělil vedoucí výzkumné skupiny Vítězslav Bryja.
Odborníci potvrdili, že CK1 je důležitým cílem pro regulaci přežití nádorových buněk nejen u pacientů s AML, ale i s dalšími typy rakoviny. Zkoumali to například u rakoviny slinivky břišní, studují i melanom nebo karcinom prostaty.
