Po třiceti letech sporů získal úsek z Pohořelic k hranicím souhlas s EIA. Co to vlastně znamená, kde konkrétně dálnice povede, kolik papírování ještě zbývá a kdy se začne stavět? O tom už v našem exkluzivním rozhovoru ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dostavba dálnice D52 má z vašeho ministerstva kladné posouzení vlivu na životní prostředí, co to pro realizaci znamená?

Posouzení vlivů na životní prostředí, tedy proces EIA, je zásadním krokem k realizaci dálničního spojení mezi Českou republikou s rakouskou dálnicí A5. To je jednoznačně dobrá zpráva pro obyvatele Jihomoravského kraje, a zejména Brna, protože se na dostavbu dlouho čekalo. Ještě nikdy jsme v této fázi nebyli a díky tomuto rozhodnutí se již v příštím roce začne kopat.

O který úsek konkrétně jde?

Jde o úsek dálnice v délce zhruba 23 km, který se v severní části napojuje na stávající D52 u Pohořelic a vede kolem Mikulova, kde pokračuje směrem k rakouským hranicím. Sám vím, jak je dnes tahle trasa vedená a kolik tady řidiči ztratí času.

Zakazuje nebo přikazuje něco dokument EIA?

V závazném stanovisku EIA je přesně 96 podmínek, za kterých je možné stavbu realizovat, jako jsou ochranné bariéry proti střetům ptáků s auty, nebo opatření k ochraně vod před znečištěním prostředky pro zimní údržbu, včetně vodních zdrojů. Další opatření předložilo Ředitelství silnic a dálnic jako součást záměru, například ekodukty či protihlukové stěny. Díky tomu bude budoucí stavba fungovat s respektem k přírodě i požadavkům obcí.

Jak dlouho takový proces vydání EIA trvá a co všechno je podkladem pro jeho vydání?

Celý proces od předložení dokumentace EIA na ministerstvo trval zhruba rok a půl. V tomto případě šlo skutečně o odborně náročný proces EIA. Záměr byl totiž předložen v několika variantách. Bylo nutné posoudit vlivy na lokality soustavy Natura 2000, a navíc jsme proces EIA vedli mezistátně s účastí Rakouska.

Ministerstvo dostalo řadu připomínek, z Česka celkem 57 vyjádření, včetně řady obsáhlých vyjádření veřejnosti, a dalších osm z Rakouska. Jedním ze stěžejních požadavků byla výstavba obchvatu kolem obce Nová Ves, což jsme zahrnuli do podmínek stanoviska EIA. Všechny připomínky, včetně těch, které zazněly na obou veřejných projednáních záměru, byly vypořádány v oponentním posudku EIA a řadu z nich jsme zohlednili v závěrečném stanovisku.  

Jaké konkrétní části byly posuzovány?

Posuzovali jsme celý záměr od Pohořelic až na hranice. Samotná stavba je ale rozdělena na tři úseky, od Pohořelic k Novomlýnským nádržím, další úsek přes ně, a nakonec trasa od nádrží na hranice. Pro cestu přes Nové Mlýny byly ve hře dvě varianty, buď samostatný násyp, nebo estakáda přes horní nádrž. Obě jsou z pohledu dopadů na okolní přírodu i hluk nebo znečištění ovzduší, při splnění opatření uložených stanoviskem EIA, přijatelné. Bude tedy na Ředitelství silnic a dálnic pro jakou variantu se rozhodnou.

Varianta s násypem je vhodnější z důvodu menšího vlivu na krajinný ráz a lesní pozemky. Varianta estakáda je zase příznivější z hlediska vlivu na významné krajinné prvky, na lokality soustavy Natura 2000, na migraci živočichů a propojenosti přírodního území či menšího záboru zemědělské půdy a dopadu na vody. Z pohledu hluku a dopadů na kvalitu ovzduší jsou obě srovnatelné. Celkově jsou obě varianty velmi podobné, a proto jsme nestanovili jejich pořadí.

Tento krok otevírá cestu k dalším fázím přípravy a následné realizaci stavby, která propojí Českou republiku s rakouskou dálnicí A5. Trasa by měla procházet chráněnými územími včetně CHKO Pálava a lokalit Natura 2000. Budou zde platit nějaká speciální opatření nebo doporučení, které v těchto úsecích budou?

Jak jsem říkal, těch opatření, respektive podmínek je skoro stovka a vycházejí z výhrad a připomínek dotčených orgánů, obcí a veřejnosti. Mezi ty hlavní patří obchvat kolem místní části Pohořelic Nové Vsi, možné propojení obcí Perná a Dolní Dunajovice pod koridorem budoucí dálnice. Dále pak ochrana vodního zdroje Nová Ves, ochrana toku Včelínek, vybudování čtyřmetrových zábran proti střetu a rušení ptáků, netopýrů a dalších živočichů světlem nebo ochrana evropsky významné lokality Mušovský luh.

Vzhledem k poloze a velikosti stavby by mohly být ovlivněny obecně chráněné druhy rostlin, živočichů a biotopy. K minimalizaci vlivů jsme právě navrhli řadu opatření, z nichž některá už byla zapracována do technického řešení stavby.

Z hlediska majetkoprávních vztahů, jsou již všechny vyřešeny?

Majetko-právně je 80 % pozemků vykoupeno a Ředitelství silnic a dálnic bude ve výkupech pokračovat.

Co bude následovat dál, případně, kdy se počítá s realizací?

Příští rok je v plánu začít kopat a stavba by měla být dokončena do roku 2032. Vzhledem k tomu, že tato vláda změnila zákony, tak se proti samotnému stanovisku EIA nedá odvolat, a nebude tak docházet k cílenému zdržování procesu.

Jaké další dopravní úseky v Jihomoravském kraji případně nyní ministerstvo posuzuje?

Co se týče dopravních cest, tak kolegyně a kolegové z ministerstva pracují na posouzení například modernizace železniční trati Brno mezi Vyškovem a Nezamyslicemi, kde bylo na konci července vydané souhlasné stanovisko EIA. Dále jsou to projekty železničního uzlu Brno nebo vysokorychlostní trati Modřice – Šakvice – Rakvice. V silniční dopravě je to silnice I 73 do Bořitova a rozšíření dálnice D1 mezi Kývalkou a Holubicemi.