Po více než 60 letech se dnes večer po mši vrátí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních ostatků, které ležely od roku 1991 na náhradním místě. Historik Ctibor Ostrý z Muzea města Brna dnes na tiskové konferenci uvedl, že dosavadní výsledky ukazují, že jde velmi pravděpodobně o kosti muže, jenž se stal manželem Elišky Rejčky, vdovy po králi Václavu II.

Eliška byla zakladatelkou kláštera na Starém Brně a s manželem Jindřichem tvořila mocenské centrum, které bylo v opozici vůči Lucemburkům, kteří v roce 1310 nastoupili na český trůn. Jindřich zemřel v roce 1329 a jeho tělo bylo staletí pochované v kryptě. V 60. letech minulého století se do baziliky zavádělo parovodní topení a ostatky spolu s kostmi dalších čtyř dospělých lidí byly vyzvednuty při záchranném archeologickém průzkumu. Vědci je pomocí tehdejších metod zkoumali a přiřadili Jindřichovi, což aktuální analýzy pomocí víceméně potvrdily. Na projektu zkoumání ostatků Jindřicha z Lipé spolupracovaly Muzeum města Brna, Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně a podílely se na něm i další vědecké instituce. „Velkoryse pojatý projekt nám umožnil daleko širší a hlubší výzkum, než jaký bychom si mohli dovolit sami,“ řekl Ostrý.

Jelikož na dočasném místě byly kosti Jindřicha z Lipé a dalších čtyř lidí od roku 1991 uložené jinak než v původní kryptě a není zřejmá původní poloha uložení kostí, bylo skládání ostatků do logických celků komplikované

„Jindřichovi z Lipé patří patrně 62 kosterních fragmentů, které jsme poskládali do 20 logických celků. Z lebky se zachovaly čtyři fragmenty, proto ani nemůžeme rekonstruovat pravděpodobnou podobu,“ řekl antropolog z Masarykovy univerzity Mikuláš Jurda.

Ostatní kosti s pohřbem Jindřicha z Lipé nesouvisí. Historici předpokládají, že jde o kosti lidí, kteří byli pohřbeni na hřbitově kolem kostela, jenž na místě stál dříve než bazilika. „A když se kopalo po smrti Jindřicha do základů baziliky, narazili na ostatky, které pietně uložili vedle jeho ostatků,“ soudí Ostrý.

Z některých biochemických analýz ještě nemají vědci výsledky, něco už však vědí

„Stáří kostí odpovídá době, kdy Jindřich zemřel. Víme, že měl zhruba 170 centimetrů, což byl nadprůměr na tehdejší dobu. Jednalo se o urostlého muže robustní postavy, který jedl pestrou stravu bohatou na bílkoviny, což bylo možné jen díky vysokému společenskému postavení. Strava běžného lidu byla tehdy na bílkoviny chudá,“ řekl Ostrý.

Při výzkumu krypty odborníci narazili také na starší zděnou konstrukci z pískovce vytěženého na Červeném kopci, zatímco bazilika byla postavena z cihel.

První třetina 14. století, kdy byl Jindřich z Lipé na vrcholu moci, byla v českém království dobou převratných politických změn. Po vymření Přemyslovců získala více moci šlechta a k moci se dralo i měšťanstvo. Mocenské poměry se dynamicky měnily a stabilitu postupně zajistil až císař Karel IV.