V současné podobě přichází do Divadla Reduta antický příběh o zakázané vášni. Inscenace Faidra (Zatmění), kterou připravila činohra Národního divadla v Brně, ukazuje rozpad zdánlivě dokonalého světa jedné rodiny, a to v prostoru luxusního moderního paláce. Premiéra inscenace v režii Jakuba Šmída se v Redutě odehraje v pátek 20. března od 19 hodin, informoval zpravodajský portál BRŇAN mluvčí divadla na Zelném trhu Petr Tlustý.

Antický mýtus se mění v temné psychologické drama

Na jevišti stojí obří výlevka, do které postavy vylévají vodu, házejí odpadky a všechno, co už nemá být vidět. Tedy i tajemství, která měla zůstat skrytá. „V nové inscenaci Faidra (Zatmění) se slavný antický mýtus mění v temné psychologické drama o studu, vině a ničivé síle potlačené vášně,“ uvedl Tlustý.

Enquist přepsal příběh Faidry jako komorní studii lidské slabosti

Švédský dramatik Per Olov Enquist, jeden z nejvýznamnějších autorů moderní skandinávské dramatiky, přepsal příběh Faidry jako komorní studii lidské slabosti. V centru stojí žena, která se zamiluje do svého nevlastního syna. Zakázaná vášeň postupně rozvrací celý svět kolem ní. Rodinu, vztahy i společenský řád. V titulní roli Faidry se představí Hana Briešťanská, jejího nevlastního syna Hippolyta hraje Viktor Kuzník. „Na Enquistově textu je fascinující, jak z velkého antického mýtu vytvoří téměř intimní drama. Postavy se snaží zachovat důstojnost, ale každé jejich rozhodnutí je přibližuje tragédii,“ řekl režisér inscenace Jakub Šmíd.

Hru zasadil do moderní vily

Ten se do Národního divadla v Brně vrací po oceňované inscenaci Vlastenci a staví příběh do prostoru luxusní moderní vily – současného paláce, v němž se za hladkou fasádou reprezentace skrývá napětí a potlačené emoce. „Scénograf Martin Chocholoušek vytvořil prostor, jehož dominantou je velkorysý interiér s výraznou trojrozměrnou rozetou na stropě a velkým zrcadlem, které násobí obraz postav i jejich vnitřních konfliktů. Pod povrchem zdánlivě dokonalého prostoru se však postupně objevují praskliny, stejně jako v postavách,“ upřesnil Tlustý.

Důležitým motivem inscenace je také zatmění

Okamžik, kdy se světlo na chvíli vytrácí a běžný řád věcí se rozpadá. Právě v takovém momentu mohou naplno vystoupit síly, které postavy dlouho potlačovaly. Hudbu k inscenaci složil David Hlaváč. Při komponování se vědomě neobracel k antickým hudebním inspiracím ani ke zvuku starého Řecka. Naopak využil pozoun (trombón) jako nástroj, jehož zvuk podle něj dokáže přinést starý mýtus z velké dálky až k dnešnímu divákovi.