Nové poznatky o pohybu a ochraně vlků, rysů a medvědů v Karpatech přinesl tříletý mezinárodní projekt LECA. Ukázal zároveň, že budoucnost těchto šelem závisí na úzké přeshraniční spolupráci. Do výzkumu se zapojilo šest zemí. Vědci monitorovali šelmy na území velkém více než 37 000 km² a testovali konkrétní opatření, která pomáhají snižovat konflikty s lidmi. Výsledky nyní shrnují metodiky, které si kladou za cíl zlepšit ochranu těchto druhů napříč Evropou, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Jiřina Studenková.

Zajištění dlouhodobého přežití velkých šelem v Karpatech se věnuje projekt LECA

Velké šelmy se pohybují na rozsáhlých územích, která daleko přesahují státní hranice, jež volně žijící živočichové přirozeně nerespektují, naproti tomu ochranářská opatření naopak často ano. Zajištění dlouhodobého přežití velkých šelem v Karpatech proto vyžaduje spolupráci napříč celým regionem. Této výzvě se věnuje mezinárodní projekt LECA – Podpora soužití a ochrany velkých karpatských šelem. Jeho závěrečná konference se odehrála v půlce března ve slovenském Zvolenu.

Během posledních tří let projekt propojil partnery ze šesti zemí

Setkalo se tam na 150 odborníků, ochránců přírody, výzkumníků a zástupců vládních institucí z celé Evropy, kteří tak sdíleli své zkušenosti s velkými šelmami. Během posledních tří let projekt propojil partnery ze šesti zemí, včetně ministerstev, univerzit, orgánů ochrany přírody a nevládních organizací, s cílem posílit spolupráci a vyvinout praktická řešení pro monitoring velkých šelem, předcházení konfliktům s lidmi a boj proti trestné činnosti páchané na volně žijících živočiších.

Velké šelmy neznají hranice

„Velké šelmy neznají hranice. Pokud je chceme účinně chránit, musíme spolupracovat a sdílet znalosti napříč celým karpatským regionem,“ zdůraznil koordinátor projektu a zoolog Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Kombinovali různé metody monitorování zvířat

V průběhu projektu výzkumníci a výzkumnice kombinovali moderní monitorovací metody, včetně fotopastí, genetických analýz a GPS telemetrie. „Celkem bylo rozmístěno více než 560 fotopastí na území přesahujícím 37 000 km². Vědecké týmy identifikovaly 108 jednotlivých zvířat a 27 z nich vybavily telemetrickými obojky. Díky tomu získali cenná data o jejich pohybu, velikosti domovských okrsků a chování,“ vypočítala Studenková.

V několika pilotních regionech týmy testovaly elektrické ohradníky

Napříč Karpaty se projekt LECA zaměřil také na způsoby, jak podpořit soužití lidí a velkých šelem. V několika pilotních regionech týmy testovaly elektrické ohradníky, bezpečnější nakládání s odpady a další preventivní nástroje, které pomáhají snižovat ztráty hospodářských zvířat a udržet šelmy mimo obydlené oblasti. Tato praktická opatření byla realizována v klíčových přeshraničních oblastech – od Beskyd a Kysuc přes Tatry až po Východní Karpaty a Slovenský kras, s doplňkovými referenčními lokalitami v Rumunsku a Slovinsku.

Vytvořili metodiku zaměřenou na monitoring, prevenci konfliktů a vyšetřování trestných činů proti přírodě

Poznatky shromážděné ve všech zapojených zemích výzkumníci shrnuli do tematických metodických dokumentů zaměřených na monitorovací techniky, prevenci konfliktů a vyšetřování trestné činnosti proti přírodě. Tyto materiály podpoří orgány a odborníky v regionu při tvorbě koordinovanějších, vědecky podložených ochranářských strategií. Karpaty přitom nadále patří k nejvýznamnějším útočištím velkých šelem v Evropě a jejich ochrana je úzce spjata s pokračující přeshraniční spoluprací.