Stravovací návyky obyvatel Čech se v raném středověku radikálně proměnily. Nové výzkumy dokládají v mladší fázi raného středověku úpadek dříve dominantního prosa, které měli v oblibě už první Slované. Úpadek zájmu o tuto plodinu měl patrně více důvodů, mezi jinými šlo patrně o širší změny v zemědělské technologii a využití půdy. Vyplývá to z analýzy, kterou na antropologickém materiálu z dlouhodobého záchranného výzkumu Archeologického ústavu Akademie věd udělala Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.
Jedli také více ryb
Výzkum populace, pohřbené v raně středověké Staré Boleslavi, která se před polovinou 11. století stala díky založení nejstarší kolegiátní kapituly v Čechách církevním centrem prvořadého významu, ukázal i na další „dietní transformaci“ patrně související i s vlivem církevního prostředí. S ním mohla být spojena i vyšší konzumace sladkovodních ryb.
Proso se stalo na dlouhou dobu hlavní plodinou jídelníčku Slovanů
Setkáváme se s ním už v době stěhování národů, kdy Slované nejčastěji konzumovali mléko, proso a med, a tím se odlišovali od starých Germánů, kteří naopak podle jiných výzkumů holdovali vepřovému masu. „Dominanci prosa jako základní stravy máme doloženou i z velkomoravského období. V Čechách bylo běžnou součástí stravy v raném středověku – minimálně na venkově,“ uvedla Kaupová.
Ve významných sídelních aglomeracích tomu ale bylo jinak
„První důkazy o změně stravování můžeme datovat před polovinu jedenáctého století,“ uvedla antropoložka, která se zabývá právě rekonstrukcí stravy minulých generací. Spolu s kolegy analyzovala v posledních letech data z pohřebišť v Praze na Loretánském náměstí, a především ze Staré Boleslavi. Vědci vycházeli z izotopů uhlíku a dusíku, zachovaných v kostech lidí a zvířat.
Proso často považovali za jídlo chudších lidí
„Výsledky prokazují téměř úplnou absenci prosa ve stravě v obou sídelních aglomeracích, což naznačuje, že v populaci 11. století byla přítomna dietní dichotomie v konzumaci prosa. Obyvatelé center konzumovali méně prosa než na venkově,“ upřesnila Drtikolová Kaupová. Opuštění pěstování prosa během středověku vědci zdokumentovali jak archeobotanicky, tak na základě izotopů uhlíku a dusíku. Základní příčiny změn mohou být socioekonomické, protože proso tehdy často považovali za plodinu nižších majetkových vrstev, především kvůli nízkým nárokům na kvalitu půdy.
Pěstování prosa vyžaduje hodně práce
Úpadek oblíbené raně středověké plodiny mohl být také součástí širší změny v zemědělské technologii a využití půdy během vrcholného středověku. Jelikož je proso termofilní rostlina, mohla být jednou z příčin změna klimatu ve vrcholném středověku, spolu s rozšiřováním zemědělských oblastí do vyšších nadmořských výšek. „Pěstování prosa také vyžaduje relativně velké množství lidské práce, což z něj nečiní ideální plodinu pro vyživování rostoucí populace v centrálních oblastech,“ řekla vědkyně.
Nové výzkumy zároveň odhalily i další změny, a to zájem o sladkovodní ryby
Nárůst spotřeby živočišných produktů nová data ze Staré Boleslavi dokumentují po roce 1150 n. l. Některé důkazy jsou přitom ještě staršího data, ale souvisí pouze s pohřebištěm, obklopujícím hlavní sakrální stavbu ve Staré Boleslavi, kapitulní baziliku. „Větší obliba ryb patrně souvisí se změnami v náboženském myšlení a s rostoucím tlakem na dodržování křesťanských pravidel. V českém prostředí se ryby nekonzumovaly výhradně během půstu, ale byly pravidelnou součástí jídelníčku. Některé druhy – například štika – byly na šlechtických dvorech považovány za luxusní delikatesy,“ uvedla Drtikolová Kaupová.
Historické prameny naznačují, že pravidelný týdenní přísun ryb byl pokryt místní produkcí
Více ryb celkem logicky konzumovali kněží a obecně lidé spojení se staroboleslavskou kolegiátní kapitolou, tedy tehdejší honorace. Raně středověký hrad ve Staré Boleslavi založili kolem roku 900 n. l. jako jeden z opěrných bodů tehdy vládnoucí přemyslovské dynastie. Před polovinou 11. století (1039–46) zde český kníže Břetislav I. nechal postavit monumentální baziliku a významnou církevní instituci, kolegiátní kapitulu. Místo vybrali pravděpodobně v souvislosti s kultem knížete Václava, kterého tam zavraždil bratr Boleslav v roce 935 n. l. a později se stal patronem českého národa a nejvýznamnějším českým světcem.
