Česko se v posledních týdnech potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit. Právě na tato témata se zaměřuje projekt WAMPES – Zapracování konceptu hodnocení ekosystémových služeb do budoucích plánů povodí, který řeší Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s řadou odborných partnerů a za podpory Technologické agentury ČR. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.
Projekt vychází z konceptu ekosystémových služeb
Ten hodnotí přírodu podle konkrétního užitku pro společnost. Míří třeba na schopnost krajiny zadržovat a čistit vodu, ochlazovat prostředí či podporovat biodiverzitu, přičemž tyto funkce systematicky hodnotí a porovnává. „Tento přístup pak umožňuje efektivněji identifikovat a posuzovat přírodě blízká opatření, která využívají přirozené procesy v krajině k řešení různých problémů. Místo technických zásahů (například stavění hrází) se pracuje s přírodou tak, aby sama pomáhala situaci řešit,“ vysvětlil řešitel projektu Jiří Schneider.
Opatření využívají přirozené procesy k ochraně klimatu
Mezi nejznámější příklady přírodě blízkých opatření, které využívají přirozené procesy k ochraně klimatu, zadržování vody i zlepšení stavu krajiny, patří: výsadba stromů a lesů – ochlazují klima, vážou na sebe oxid uhličitý, který vzniká při spalování paliv, zelené střechy ve městech – snižují horko a zadržují dešťovku, zakládání mezí a remízků v zemědělské krajině – pomáhá omezit erozi půdy, zadržuje vodu, zvyšuje pestrost krajiny a vytváří útočiště pro živočichy, obnova záplavových území (rozlivových ploch) – umožňuje řece přirozeně se rozlévat do okolní krajiny, což snižuje riziko povodní.
Nabízejí praktické nástroje pro rozhodování
„Výstupy našeho projektu jsou praktické nástroje pro rozhodování – metodiky, specializované mapy, softwarové nástroje nebo veřejná databáze – díky nimž mohou stát, kraje i správci povodí jednoduše vyhodnotit přínos jednotlivých opatření a lépe zacílit kroky v boji se suchem,“ dodal Schneider.
Téma včasné realizace adaptačních opatření na zadržení vody v krajině se stává jedním z klíčových faktorů, které ovlivní budoucí vývoj dopadů klimatické změny
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že bez systematických kroků hrozí nejen zhoršování stavu krajiny, ale i výrazné ekonomické a společenské důsledky. Na tato rizika upozorňuje i Stanislav Ruman z Ostravské univerzity. „Pokud nebudou adaptační opatření na zadržení vody v krajině realizována včas, dojde k prohlubování dopadů klimatické změny, zejména zvyšování intenzity sucha, přehřívání měst a zvýšené hrozbě přívalových povodní. Snížená schopnost krajiny zadržet a postupně uvolňovat vodu povede k poklesu zásob podzemních vod, degradaci půdy a vyšší zranitelnosti zemědělství i ekosystémů. Odkládání investic zároveň výrazně zvýší budoucí ekonomické náklady na řešení škod, obnovu infrastruktury a zajištění vodních zdrojů,“ dodal vědec.
