Rychlý rozvoj digitálních technologií mění způsob práce řady profesí i generací. Mezinárodní výzkumná síť DIGI-net pod vedením Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně se zaměřuje na to, jak tyto změny ovlivňují starší zaměstnance a jaké nové příležitosti i nerovnosti přinášejí na evropský trh práce. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.

Zkoumají nerovnosti mezi mladšími a staršími pracovníky

Výzkumný tým se věnuje otázkám, jak digitalizace, automatizace a rozvoj umělé inteligence ovlivňují pracovní podmínky zaměstnankyň a zaměstnanců starších 50 let a jakou mají tito lidé pozici na pracovním trhu. Zkoumá například nerovnosti mezi mladšími a staršími pracovníky, organizační kulturu ve vztahu k věku nebo vzájemný vztah mezi digitalizací práce a zdravím. Věnuje se také tvorbě a zavádění praktických opatření, která reagují na digitalizaci, a analyzuje i sociální sítě, firemní komunikaci a média, která odrážejí, posilují nebo šíří stereotypy týkající se starších pracovníků a pracovnic v době digitalizace.

Digitalizace musí být citlivá, říká prorektorka Rašticová

„Cílem projektu je ukázat, že starší zaměstnanci nejsou překážkou digitální transformace, ale její důležitou součástí. Digitalizace může lidem práci usnadnit, zefektivnit a otevřít jim nové možnosti, ale pouze tehdy, pokud je zaváděna citlivě, s ohledem na různé životní a pracovní zkušenosti. Pokud organizace podcení vzdělávání, podporu a mezigenerační spolupráci, mohou nové technologie naopak posílit stres, nejistotu a nerovnosti na trhu práce,“ uvedla koordinátorka projektu a prorektorka Mendelovy univerzity Martina Rašticová.

Z hlavních zjištění projektu například plyne, že starší zaměstnanci netvoří jednotnou skupinu

Jejich zkušenosti s technologiemi se liší podle profese, vzdělání, zdravotního stavu, předchozí pracovní dráhy i podle toho, jakou podporu jim poskytuje zaměstnavatel. „Výzkum zároveň ukazuje, že problémem často nebývá samotný věk, ale především způsob, jakým jsou technologie na pracovištích zaváděny. Pokud zaměstnanci nemají dostatek času, školení a prostoru pro adaptaci, digitalizace může zvyšovat technostres, pocit nejistoty a obavy ze ztráty kompetencí,“ sdělila Podborská.

Podle výzkumníků je proto klíčové, aby firmy i veřejné instituce přistupovaly k digitalizaci jako k sociální a organizační změně, nikoliv pouze jako k technickému procesu

Mezi doporučené kroky patří dostupné a prakticky zaměřené vzdělávání, zapojování zaměstnanců do zavádění nových technologií, podpora mezigeneračního sdílení zkušeností či věkově inkluzivní personální politika. A v neposlední řadě i citlivá komunikace, která nepodporuje stereotyp, že starší lidé nejsou schopni se digitálním změnám přizpůsobit.

Na MENDELU se v rámci projektu soustředila zejména koordinace celé mezinárodní sítě, příprava výzkumných a popularizačních výstupů, organizace odborných setkání a propojování akademického výzkumu s praxí a veřejnými politikami

„Výzkumníci se věnovali mimo jiné tématům technostresu, ageismu v pracovním prostředí, stereotypů při náboru zaměstnanců, dopadů digitalizace na zaměstnatelnost osob starších 50 let a možnostem, jak vytvářet inkluzivnější pracovní prostředí,“ řekla mluvčí. Projekt se zaměřil na širší evropské srovnání a sdílení poznatků mezi výzkumníky z různých zemí.

Mendelova univerzita projekt koordinuje od jeho zahájení v roce 2022 v rámci programu European Cooperation in Science and Technology, známého jako COST

Výzkumná síť během svého fungování propojila univerzity a výzkumné týmy z devětatřiceti evropských zemí. „V průběhu čtyř let vznikly odborné publikace, analýzy, policy briefy, webová platforma zaměřená na problematiku stárnutí a práce v době digitalizace i popularizační podcasty, které přibližují téma širší veřejnosti,“ dodala Podborská.