Chce-li Česko zachovat současnou úroveň spotřeby vody a její kvalitu, neobejde se bez stavby nových údolních nádrží na horních partiích vodních toků, řekl v rozhovoru pro ČTK ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslav Trnka. Zároveň nesmí rezignovat na zadržování vody v krajině pomocí opatření, která využívají přírodě blízké postupy a zlepšují odolnost krajiny.

Postupující klimatická změna podle něj letos ukázala, jak je akumulace vodních zdrojů důležitá pro zvládání sucha, a naznačuje, že extrémní sucha mohou být skutečně tak intenzivní a dlouhotrvající, jak naznačují některé klimatické projekce pro střední Evropu. Mohou tak překročit podmínky, s nimiž současná vodohospodářská infrastruktura počítala v době jejího budování.

Stavba nových nádrží je součástí adaptace na klimatickou změnu

„Jistě je velmi drahá. Kdybychom klimatickou změnu neměli a kdybychom si ji lidskou činností nezpůsobili, stačily by investice našich předků. Teď musíme investovat spoustu peněz do adaptace na podmínky, které přijdou,“ řekl Trnka. Zmínil, že pokud se globálně nepodaří snížit emise, adaptace bude dramaticky dražší, protože bude nutné se přizpůsobovat horším a náročnějším podmínkám.

Vltavská kaskáda byla podle Trnky navržena tak robustně, že teprve po 60 letech prochází skutečným zátěžovým testem. Orlík dosáhl minima a poprvé v historii nadlepšují průtoky i Slapy, v nichž vody dál ubývá. Ačkoliv v září na většině území polevilo půdní sucho, to hydrologické pokračuje. „Velká část nádrží zažívá krušné chvíle, voda v nich stále ubývá. Ještě nějakou dobu bude trvat, než se půda nasytí a srážky se začnou projevovat v dlouhodobějším zvýšení průtoků. Je možné, že to vyřeší na sníh a na srážky bohatá zima. Ale pokud si zopakujeme průběh loňské zimy a letošní sezony, tak budou mít problém i toky, jejichž průtoky nadlepšují nádrže,“ řekl Trnka.

Podle něj proti sobě nelze stavět stavbu nádrží a menší opatření v krajině. Česko totiž potřebuje obojí jak pro zlepšení odolnosti vůči suchu, tak povodním a jeden typ opatření nestačí

„I Rakousko, které má krajinu v lepším stavu než my, trpí suchem, když je srážek tak málo jako letos v kombinaci s rekordními teplotami. Dopady sucha vidíme od Alp s vyschlými horskými jezery až po nížiny v Dolním Rakousku. Přírodě blízká opatření jsou lokální a nemají potenciál poradit si s víceletým či sezonním suchem na větším území, ale to neznamená, že nejsou podstatná, naopak,“ řekl Trnka.

Ideální je podle něj činit opatření v celé krajině. Zlepšovat kvalitu zemědělské půdy, rozvolňovat vodní toky a zlepšovat vsakovací schopnosti krajiny

„Když takto zachytíme více vody a zpomalíme odtok z území, umožní to využívat vodu lépe a pozvolněji v celém povodí. Navíc se zlepší i kvalita vody, která bude dotékat do nádrží. To je dnes související problém, protože velká část vody v tocích je ta, kterou už jsme někde použili a přečistili ji. Nicméně i přesto v ní zůstávají některé látky, které v ní nechceme. Spoléháme na samočisticí schopnost vodních toků, která by problém z větší části vyřešila, ale kvůli suchu a nízkým průtokům už se nestihne voda z čistíren dostatečně naředit a samočisticí schopnost klesá,“ řekl Trnka.

Podle Trnky se společnost vyvíjí a situace je lepší než před 20 lety. „Tehdy se řešily povodně a ne sucho. Situace se začala měnit až po roce 2015, kdy jsme začali vnímat sucho a povodně jako dva rovnocenné extrémy. Navzdory tomu zatím u nás neexistuje společenská shoda, jak postupovat v případě budování dostatečných vodních zdrojů. Dělala se různá opatření, ale nerozhoupali jsme se ke stavbě jediné významné nádrže. Je třeba se soustředit na hledání shody a začít s posilováním vodních zdrojů a zároveň dál podporovat retenci v krajině i ve městech,“ řekl Trnka.