Vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně bude zkoumat nové obilné hybridy, které by zemědělcům mohly pomoci zvládat rostoucí teploty a nedostatek vody. Během celého životního cyklu rostlin bude sledovat jejich chování v podmínkách jižní Moravy, stále více zatížené horkem a suchem v důsledku klimatické změny. Jako jediná v Česku komplexně prověří nové druhy Tritordeum a DDDR. Cílem je zjistit, zda mohou rozšířit nabídku plodin vhodných pro měnící se klima. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí univerzity Karolína Podborská.
Dvouletý výzkum dvou netradičních obilných hybridů
Frantová připravuje ve spolupráci se španělskou společností Vivagran dvouletý výzkum netradičních obilných hybridů Tritordeum a DDRR. Zaměří se na jejich růst, vývoj a odolnost vůči suchu a vysokým teplotám. „Tritordeum a DDRR jsou obilné hybridy vzniklé křížením kulturních plodin s jejich planými příbuznými. Tritordeum spojuje pšenici s planým jihoamerickým ječmenem, zatímco DDRR vzniklo křížením žita s planým příbuzným pšenice,“ vysvětlila Frantová.
Možnosti pěstování obou hybridů v Česku zatím nejsou dostatečně prozkoumané
„Jde o poměrně nové křížence, takže nevíme, jak budou v našich podmínkách reagovat. Nejprve musíme určit vhodný termín setí a zjistit, zda se u nás budou chovat jako ozimé, nebo jarní plodiny,“ uvedla výzkumnice. Dvouleté polní pokusy proběhnou na Polní pokusné stanici MENDELU v Žabčicích. Vědci budou oba hybridy vysévat na podzim i na jaře a porovnávat, který způsob jim vyhovuje lépe. Od vzcházení budou sledovat fáze růstu, tvorbu listů a odnoží, vývoj klasů i celkový stav rostlin.
Polní pokusy doplní laboratorní experimenty
V laboratoři bude možné sledovat procesy, které v terénu nejsou běžně viditelné, například klíčení semen a raný vývoj rostlin v půdě. Kontrolované podmínky zároveň umožní zkoumat reakce mladých rostlin na stresové faktory.
Projekt prověří odolnost hybridů vůči nepříznivému klimatu
Jižní Morava patří k nejteplejším a nejsušším oblastem Česka, kde plodiny opakovaně čelí nedostatku vody a vysokým teplotám. Výzkumníci proto budou vedle růstu a výnosu sledovat také známky stresu, například zasychání listů či odnoží. „Schopnost zvládat klimatický stres by mohla být jednou z největších předností nových hybridů. Jejich potenciál vychází hlavně z genetických vlastností planých druhů použitých při křížení,“ uvedla Frantová.
Dlouhodobé šlechtění snížilo genetickou rozmanitost obilnin
Při domestikaci a šlechtění člověk upřednostňoval vysoké výnosy, velká zrna a další hospodářsky důležité vlastnosti pšenice a ječmene. Tím se však snížila jejich genetická rozmanitost. „U planých příbuzných naopak působí přirozený výběr. Aby rostliny v daných podmínkách přežily, mohou si zachovávat geny, které dnešní odrůdy postrádají a které zvyšují odolnost vůči horku a suchu,“ vysvětlila Frantová.
Výzkum se zaměří také na praktické využití obou hybridů
Každý hybrid má jiný potenciál. „Tritordeum by se mohlo uplatnit hlavně v potravinářství. Jeho mouka má díky obsahu luteinu přirozeně žlutou až zlatavou barvu. Podle některých studií může lutein pomáhat oddalovat degenerativní onemocnění očí u starších lidí,“ uvedla Frantová. Hybrid DDDR by naopak mohl rozšířit možnosti výroby krmiv pro hospodářská zvířata. Výzkum se proto zaměří zejména na množství nadzemní biomasy, které rostlina vytvoří.
