Vědci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zkoumali souvislost mezi pitím alkoholu u dospívajících, jejich rodinným zázemím a prostředím města. Epidemiologický tým analyzoval data z kohorty osob narozených v Brně, jak univerzita uvedla v tiskové zprávě.

Pití alkoholu u teenagerů je společensky tolerováno

Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s nejvyšší konzumací alkoholu mezi dospívajícími. Pití v tomto věku je do značné míry společensky přijímáno, přesto se prevence zaměřuje především na sociálně znevýhodněné skupiny a lokality. Nové výsledky vědců z RECETOXu naznačují, že riziko se týká spíše dobře situovaných rodin, jejichž děti přejímají postoje k alkoholu od rodičů.

Studie vychází z dat populační kohorty ELSPAC

Kohorta sleduje osoby narozené v Brně a ve Znojmě od těhotenství matky až do dospělosti. Analýza ukázala, že v rodinách s lepším socioekonomickým zázemím pili častěji rodiče i jejich děti. Tyto rodiny zároveň většinou nežily v zanedbaných čtvrtích, kde dospívající podle studie pili méně.

Výsledky zpochybňují představu o rizikovějším chování mladistvých z problémových čtvrtí

„Naše výsledky jdou do určité míry proti rozšířené představě, že problémové čtvrti vedou k rizikovějšímu chování, alespoň co se užívání alkoholu týče. Dospívající žijící ve čtvrtích, které jejich matky vnímaly jako zanedbané, hlučné nebo zatížené vandalismem, pili alkohol o něco méně než jejich vrstevníci z upravenějších lokalit,“ uvedl hlavní autor studie Albert Kšiňan. Možným vysvětlením je menší množství příležitostí ke společenským událostem, na nichž se alkohol běžně konzumuje, ve čtvrtích vnímaných jako problematické. Matky dospívajících v těchto lokalitách navíc měly lepší přehled o tom, kde se jejich děti pohybují.

Nejsilnějším faktorem zůstávají vrstevníci

Dospívající, jejichž přátelé se často opíjeli, pili výrazně více. „Míru pití alkoholu jsme nezjišťovali jen od samotných dospívajících. Využili jsme i výpovědí jejich matek a pediatrů a dostali jsme tak spolehlivější obraz, než kdybychom vycházeli z jediného zdroje,“ doplnil Kšiňan.

Hlavním přínosem studie jsou unikátní data

Kohorta ELSPAC sleduje děti narozené v Brně a Znojmě na počátku 90. let od těhotenství matek do dospělosti. Pro tuto analýzu vědci využili údaje o více než 1 500 patnáctiletých z Brna. Pokročilé statistické metody umožnily zohlednit socioekonomické zázemí rodiny, charakter čtvrti, pití rodičů i vliv vrstevníků a rozlišit, které faktory s pitím souvisely a jakými cestami mohou působit. „Naše studie ukázala, že pro prevenci pití alkoholu u dospívajících bychom se neměli soustředit pouze na znevýhodněné rodiny a tzv. ‚problémové‘ čtvrti. Stejně důležité je, jaký příklad dětem dávají rodiče a jak velký přehled mají o tom, s kým a kde děti tráví čas, a to bez ohledu na to, kde rodina žije,“ dodal výzkumník.