Veřejnost si na želvy ještě počká, zoo je zatím neplánuje ukázat. "Teď v podstatě nemáme žádnou vhodnou expozici, kam bychom je umístili," uvedl Petr Šrámek, koordinátor chovu plazů z brněnské zoo, který je zároveň vedoucím evropské plemenné knihy pro tento druh.

Brněnská zoo má v současné době devět želviček – šest samečků, samičku a dvě mláďata. Další dva samečci se nachází v Zoo Berlín, mláďata jsou ale v celé Evropě pouze v Brně. "Poddruh, který máme my, žádná jiná zoologická zahrada v Evropě nechová, respektive nemá chovnou skupinu a nikdy se jim nenarodila mláďata," dodal Šrámek.

Teprve na přelomu tisíciletí objevili zoologové v Rotterdamu, kde chovají jiný poddruh této želvy, způsob, jakým lze líhnutí vajec docílit.

"Bylo to díky tomu, že udělali pečlivý výzkum toho, v jakých podmínkách se vajíčko nachází v přírodě – to znamená, jakým způsobem klesá teplota a vlhkost," uvedl Šrámek. Zatímco jiné druhy se inkubují při stálé teplotě, želvy pavoukovité vyžadují změnu podmínek.

Protože mají želvy jedno až tři vajíčka za rok a velmi pomalu se líhnou a rostou, patří mezi kriticky ohrožený druh. Mimo to jich v přírodě ubývá i kvůli pašeráctví. Na trhu je možné za ně dostat i tři tisíce dolarů. Což je na Madagaskaru, odkud želvičky pochází, obrovské jmění.

Zoo Brno získalo šest samečků právě při pokusu o jejich pašování. Chovnou samici jim v roce 2015 zapůjčila Severoamerická asociace zoo a akvárií, která vede podobný chovatelský program v zámoří.