Ťok řekl, že materiály má ministerstvo k dispozici, jde pouze o vypracování prezentace. Částku má za srovnatelnou s výdaji, které do svého nového nádraží investovala Vídeň.

"Jedná se o obrovský výdaj, o obrovské částky, chci mít detailnější přehled, do čeho se má investovat a jakým způsobem," uvedl Babiš na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dodal, že na dalších více než dvacet miliard by vyšly vysokorychlostní trati ve městě. Podle Ťoka je třeba posunout investici dál. Připomněl, že Brno o novém nádraží diskutuje dlouhá desetiletí. Dnes podal vládě informaci o projektu.

Předpokládané náklady na přestěhování hlavního nádraží v Brně do nové lokality u řeky by se měly pohybovat kolem 40,8 miliardy korun. Další investice by si při přesunu vyžádala i městská infrastruktura, která by měla stát zhruba 2,3 miliardy korun. Stavba vysokorychlostní tratě by výslednou cenu zvýšila zhruba o 24 miliard korun.

Varianta přesunu, kterou odsouhlasilo ministerstvo dopravy, zatím nepočítá s podzemním vedením tratě, kterou původně prosazovalo město Brno. Podle ministerstva dopravy však zvolené řešení tuto stavbu do budoucna nevylučuje. Ministerstvo proto zatím zadalo Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) provést technické a ekonomické prověření realizace podzemní tratě.

Přesun brněnského nádraží je dlouhodobým tématem. Zvažovány byly dvě základní varianty. Druhou variantou, vedle zvoleného přesunu nádraží k řece, byla rozsáhlá rekonstrukce stávajícího nádraží pod Petrovem.

Termín, kdy by se mohlo začít stavět, zatím není jasný. Nejoptimističtější odhady hovoří o době po roce 2020. Přestavba se stala naléhavou především v posledním desetiletí, kdy začala výrazně růst poptávka cestujících a nyní se již větší množství vlaků na nádraží v době dopravní špičky nevejde. Kolejiště současného nádraží má v budoucnu zaniknout, zachovat se má pouze památkově chráněná nádražní budova.