V Zemědělském výzkumu mají totiž jedinou šanci získat v Česku laboratorně chované čmeláky zemní, které si mohou umístit na zahradu nebo do sadu, aniž ohrozí populaci divokých čmeláků. Podle Aleny Votavové, která se chovu a výzkumu věnuje, mají zájem o čmeláky jak zahrádkáři a zemědělci, kteří potřebují opylovače, tak nadšenci, kteří chtějí pomoc přírodě a umístit do ní chráněného živočicha.

Čmeláci, konkrétně čmelák zemní, se chová v Troubsku od 80. let. Cílem bylo poskytnout opylovače pro hojně pěstovanou vojtěšku, kterou včely "odmítají" opylovat. "Chov pro prodej je součástí naší činnosti. Mohli jsme jej rozjet díky grantu Technologické agentury před sedmi lety. Množství hnízd pro komerční účely se každý rok liší podle výzkumných úkolů. Letos je to 500 hnízd pro zahrádkáře a 400 pro zemědělce," řekla Votavová. Královen se však každoročně v Troubsku odchová několik tisíc.

Zájem o čmeláky je obrovský. Po spuštění registrace byla letošní kapacita vyprodaná za dvě minuty. "Mnozí zákazníci se k nám vracejí i přes to, že již mají osídlené čmelíny čmeláky z přírody. Byla bych radši a také jim to říkám, aby dali šanci i ostatním," řekla Votavová. Za hnízdo královny s prvními dělnicemi zaplatí zákazník 1390 korun, čmelín stojí 1590.

Každý, kdo si pro čmeláky přijede, dostane buď hnízdo v první fázi vývoje s jednou či dvěma generacemi dělnic, nebo rozvinuté hnízdo s větším počtem dělnic. "Každému dáme potřebné množství informací, aby byl v chovu pokud možno úspěšný. Předávání se děje pouze dva měsíce v roce, protože umístit čmeláky do přírody má smysl v dubnu a květnu," vysvětlila Votavová. Každý se dozví, jak správně o čmelín pečovat, jak ochránit čmeláky před parazity a jak jej osídlit v dalším roce, protože čmeláci s výjimkou královen v létě či na podzim hynou.

Právě vzhledem k tomu, že laboratorní chov čmeláků potřebuje celoroční činnost a prodej se děje jen dva měsíce v roce, jako komerční činnost se nevyplatí.

Jak zdůrazňuje Votavová, chov čmeláků a život čmeláka je od včel zcela odlišný. Zatímco včelstvo přezimuje, u čmeláků přezimují pouze královny zahrabané v zemi. "V laboratoři zimu simulujeme umístěním do ledničky. V přírodě si najde královna místo pro založení hnízda, klade v něm vajíčka do vytvořené buňky, stará se o ně a krmí larvy," popsala vývoj Votavová. Když jsou larvy dostatečně velké, prodělají metamorfózu, stanou se z nich dospělí jedinci a prokoušou se z kokonu ven. Až je vylíhnutých dostatek dělnic, rodí se královny a samečci.

Pro Česko bylo popsáno 30 druhů čmeláků, mnohé druhy jsou velmi vzácné. Pouze čmelák zemní je vhodný pro laboratorní chov, jaký mají v Troubsku.