Hlavním problémem je podmáčený terén ve vinohradech, které se navíc často nacházejí ve strmém kopci. "I když máte vinohrad zatravněný, nedá se do něj vjet s traktorem ani s kombajnem. Navíc hrozí, že budou hrozny praskat, hnít a opadávat," uvedl Jiří Maděřič, který má vinařství v Moravském Žižkově na Břeclavsku.

Snadnější to nemají vinaři ani tam, kde hrozny sklízejí ručně. V rozbahněném vinohradu se lidé mohou pohybovat jen s obtížemi. "I kdybychom lidem rozdali pláštěnky a poslali je do vinohradu, tak je problém, dostat hrozny z vinohradu. Na polních cestách hrozí, že traktor s vlečkou zapadne. Navíc když sklízíte hrozny v dešti, vlastně tím ředíte vylisovaný mošt, což samozřejmě nechcete," doplnil Jakub Šamšula, který má vinařství v Čekovicích.

Letos se navíc se sběrem začínalo ve srovnání s extrémně teplými uplynulými lety přibližně o dva týdny později. Ve výsledku to znamená, že někteří vinaři mají ve vinohradech i polovinu úrody a ti šťastnější třeba jen třetinu. I ta je ale ohrožená, hlavně hnilobou.

"Co se týká praskání hroznů, tam se to bude hodně lišit podle odrůd, které mají různě silnou slupku. Když hrozny potáhnou vodu, naředí se cukr, ale pokud přestane pršet, znovu se to srovná. Nejvíce ohrožené jsou teď špatně ošetřené vinohrady, kde hrozí hniloby a plísně," poznamenal Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

S proměnou klimatu se podle něj zvětšují rozdíly mezi jednotlivými vinařskými lokalitami. Situace se v nich i s ohledem na současné deštivé počasí může vyvíjet odlišně. Vinaři budou muset každopádně co nejdříve po skončení deštivého počasí hrozny rychle posbírat, aby o úrodu nepřišli.

Hlavní část vinobraní letos začala až ve druhé polovině září. Hlavní sklizeň bude pravděpodobně končit v závěru října. "Zdá se, že kdo posbíral hrozny dřív, bude mít lepší kvalitu než ti, kdo s vinobraním čekali," dodal vinař Maděřič.