Důkazy o umístění takzvaného čamrdářství, tedy neregistrované dílny na výrobu knoflíků, odhalili odborníci ze společnosti Archaia Brno při výzkumu předcházejícímu stavbě bytového domu v Táborské ulici v Brně-Židenicích. Dílna na místě zřejmě působila na přelomu 19. a 20. století, tedy v době rozmachu textilního průmyslu v Brně. Michal Bučo ze společnosti Archaia Brno o nálezu informoval na webových stránkách.

Výzkum odhalil dvě odpadní jámy se zbytky opracovaných říčních mušlí – velevrubů. „Někdy na přelomu 19. a 20. století zde pravděpodobně probíhala lokální výroba knoflíků. Výroba perleťových knoflíků byla vysoce specializovaným, prašným a hlučným řemeslem, které vyžadovalo specifické stroje, jako soustruhy na vyřezávání kroužků z mušlí, dírkovací stroje, brusky, a přísun suroviny – zámořských mušlí či sladkovodních velevrubů,“ uvedl Bučo.

V českých zemích tato výroba fungovala v uzavřených cechovních sítích zejména na Vysočině či v Podkrušnohoří

„V našem případě předpokládáme, že se jednalo o domáckou či neregistrovanou dílnu – takzvané čamrdářství. Jde o velmi cenný doklad brněnského příměstského malokapacitního řemesla, které zřejmě fungovalo jako neformální či subdodavatelská dílna pro židenický oděvní průmysl. Pro oficiální městské archivní statistiky bylo toto řemeslo příliš malé na to, aby zanechalo výraznější písemnou stopu,“ dodal Bučo.

Právě brněnské Židenice a Zábrdovice byly na přelomu 19. a 20. století centrem textilního a oděvního průmyslu, což znamenalo potřebu velkého množství levných knoflíků. Mít na takovém místě výrobu dávalo ekonomický smysl

„Použití sladkovodních mušlí, nejčastěji velevruba malířského či nadmutého, ukazuje na využití lokálních zdrojů. Velevrubi se masově vyskytovali v meandrujících a neregulovaných tocích Svitavy a Svratky i v přilehlých náhonech přímo v Židenicích a Zábrdovicích. Říční perleť byla levnější alternativou k drahé mořské perleti – knoflíky z ní byly menší a slabší, ale dostupné pro běžnou konfekci,“ doplnil archeolog.

Jako odpadní jáma později sloužila i původní kamenná studna. Při hloubení stavební jámy se podařilo odhalit i její spodní část. V zásypu se objevilo několik skleněných lahví, které je možné spojit s perleťářskou výrobou.