Od začátku srpna se lidé na nádvoří brněnské Staré radnice dostanou zdarma na výstavu Historie, která se právě píše. Prostřednictvím fotografií ze sbírek Národního památkového ústavu (NPÚ) přibližuje návštěvníkům stavební a památkovou proměnu jedné z nejvýznamnějších brněnských památek během celého 20. století, tedy právě Staré radnice. Výstavu návštěvníci uvidí do konce září, sdělila zpravodajskému portálu BRŇAN mluvčí TIC Brno Hana Bánovská.

Živý svědek historie moravské metropole

„Stará radnice není jen architektonickou památkou, ale živým svědkem celé historie Brna. Zápis na seznam národních kulturních památek v roce 2024 jen potvrzuje, že jde o poklad, o který je potřeba pečovat s maximální citlivostí – a zároveň ho co nejvíc otevírat lidem, kteří v Brně žijí nebo ho přijíždějí poznávat,“ uvedla ředitelka TIC Brno Jana Tichá Janulíková.

Stará radnice patří k nejstarším a nejvýznamnějším světským stavbám v Brně

Vznikla nedlouho po založení města a od té doby prošla složitým stavebním vývojem, do něhož se otiskly hned čtyři století architektonických slohů. „V interiérech se dodnes dochovaly raně gotické klenby ze čtyřicátých let 13. století, návštěvníky láká proslulý portál s křivou fiálou z pozdní gotiky, nádvoří zdobí renesanční arkáda, z období baroka pochází většina okolních staveb a vytříbený vkus rokoka na Moravě dokládá freska Josefa Winterhaldera. Přelom 19. a 20. století uzavřel vývoj vnější podoby a objemu budovy – radnice tehdy získala svůj definitivní tvar i výšku radniční věže, jež od středověku patří k výrazným dominantám městského panoramatu,“ popsala historii Hana Bánovská.

Objekt prošel dalšími výraznými proměnami

Tentokrát ale nešlo o stavební přístavby, ale rozsáhlou památkovou obnovu. Dnešní vzhled budovy představuje výsledek opravy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století podle projektu architekta Kamila Fuchse, který do historické stavby citlivě vložil i prvky soudobé postmoderní architektury. Zásahy se netýkaly jen fasád a exteriéru – interiéry radnice tehdy doplnilo několik uměleckých děl soudobých brněnských výtvarníků a v roce 1983 se na své místo vrátily i dva nejvýznamnější symboly radnice: brněnské kolo a drak.

Nepublikované fotografie z archivu památkářů

Proměny radnice ve 20. století probíhaly pod dohledem tehdejšího československého památkového úřadu, jehož nástupnickou organizací se stal dnešní Národní památkový ústav (NPÚ) v Brně. V jeho sbírkách se dochovala řada dosud nepublikovaných fotografií, které zachycují stavební a památkové zásahy, jednotlivé fáze oprav i jejich konečné výsledky. Tyto dokumentární snímky jsou cenným svědectvím stavebního i umělecko-historického vývoje památky a ukazují, jak výrazně se její podoba jen během jednoho století proměňovala.

Historické snímky tvoří základ výstavy

Tu pro nádvoří radnice připravil kurátor Michal Konečný společně s grafikem Jakubem Poláchem a mladými architekty Štěpánem Smolkou, Ondřejem Bradávkou, Tomášem Lovětinským, Martinem Voldánem a Eliškou Homolou. Instalace svou estetikou vědomě navazuje na kontext právě opravované radnice. „Chtěli jsme ukázat, že radnice, kterou dnes vnímáme jako danou a neměnnou, je ve skutečnosti výsledkem neustálých proměn a rozhodnutí několika generací. Fotografie z archivu NPÚ jsme z velké části vytahovali poprvé na světlo – a je fascinující sledovat, jak se stavba měnila i v tak nedávné době, jako jsou sedmdesátá a osmdesátá léta,“ dodal historik a kurátor výstavy Michal Konečný.