Místo autem odvézt nákup nebo třeba děti do školy na nákladním kole. Tato novinka se od února nabízí obyvatelům Brna. Nadace Partnerství ve spolupráci s Cargobikes Czechoslovakia přináší do Brna půjčovnu, ve které se namísto aut půjčují nákladní kola. „ Když někdo říká, že ve městě nemůže jezdit na kole, obvykle to zdůvodňuje tím, že neví, jak by odvezl děti do školy nebo nákup z obchodu. Proto chceme vyzkoušet, do jaké míry je možné automobily nahradit nákladními koly,“ vysvětluje koordinátor projektu půjčovny nákladních kol Michal Šindelář.

Od poloviny února Brňanům nabízíte novinku v cestování a přepravování věcí. V půjčovně na Špitálce si mohou půjčit nákladní kolo. Jak nápad vznikl?

Podobné půjčovny fungují na desítkách míst v Německu. V rámci projektu, do kterého jsme zapojeni spolu se Slovenskem, Německem a Estonskem, jsme měli možnost od německého ministerstva životního prostředí a jaderné bezpečnosti čerpat peníze. S kolegy z ostatních zemí jsme se shodli, že zvládneme uskutečnit jednu zajímavou aktivitu, a to právě půjčovnu nákladních kol. Německé ministerstvo má ambici snižovat dopady lidského života na změny klimatu a v rámci toho financuje aktivity, které pomáhají přenést „know-how“ mezi Německem a dalšími evropskými zeměmi a vedou ke snižování emisí. Takže jsme této příležitosti zapojit se využili.

Inspirace tedy pochází z Německa?

Ano, inspirovali jsme se v Německu a Rakousku, kde vidíme, že takové komunitní půjčovny nákladních kol fungují, takže do Česka přinášíme osvědčené řešení. Zatímco v Německu, Dánsku či Nizozemí jsou nákladní kola běžná, u nás jsme otevřeli první takovou půjčovnu.

Kdo si kolo může půjčit a co se na něm dá převážet?

Půjčit si ho může kdokoli, kdo se zaregistruje na našem webu www.kargopujcovnabrno.cz a kolo si zarezervuje. S nákladním kolem může člověk dopravovat děti do školky nebo do kroužků nebo převážet rozmanitý náklad od velkého nákupu po nábytek. Prakticky cokoli, co vás napadne a na kolo se vejde. K dispozici je několik typů kol od tříkolky s lavičkou pro děti přes nákladní vozík až po jednostopé kolo s ložnou plochou. Všechna kola jsou vybavena pomocným elektromotorem.

Je půjčení kola zdarma?

Ano, služba je zdarma, jen je potřeba složit vratnou kauci dva tisíce korun. Služba je placená z německého ministerstva, takže díky tomu uživatel nic neplatí. Umožňujeme hodinové, jednodenní nebo třeba i třídenní zapůjčení kola, pokud je možné ho přes noc bezpečně uschovat. Pokud by nějaká firma měla zájem si kolo vyzkoušet třeba na týden, domluvíme se individuálně. Pro nás je důležité mít co nejrozmanitější uživatele.

Půjčovna bude fungovat do poloviny července, je možné, že se provoz prodlouží, pokud bude o službu zájem?

Finance na její provoz máme zajištěné na pět měsíců, během nichž vyhodnotíme, jak služba funguje a jaké jsou zkušenosti uživatelů, což zjistíme z vyplněných dotazníků. Kola mají GPS zařízení, takže budeme vědět, po kterých trasách se budou po městě pohybovat. Poté uvidíme, jak si Brňané službu oblíbí. Třeba se v ní bude pokračovat, ale naším cílem není rozjet byznys.

Co je tedy cílem projektu?

Protože tato veřejná půjčovna nákladních kol je první v České republice, je naším cílem hlavně vyzkoušet, do jaké míry mohou nákladní kola nahradit automobily ve městě. Když někdo říká, že ve městě nemůže jezdit na kole, obvykle to zdůvodňuje tím, že neví, jak by odvezl děti do školy nebo nákup z obchodu. Proto chceme vyzkoušet, do jaké míry je možné automobily nahradit nákladními koly, o kolik emisí méně se tím pádem vypustí do ovzduší, jestli mohou fungovat jako opatření ke zmírňování dopadů klimatické krize. Zkušenosti pak můžeme předat ostatním městům, která by o půjčovnu nákladních kol měla zájem. Pro nás je důležité podporovat rozvoj cyklodopravy v České republice.

Kromě toho, že působíte jako koordinátor projektu půjčovny nákladních kol, jste i zástupce spolku Brno na kole. Jak je na tom Brno v rozvoji cyklodopravy?

Stávající situace v Brně je taková, že tady každý rok významně narůstá počet lidí, kteří jezdí na kole. Jakmile se oteplí, hned se cyklisté ve městě vyrojí. S tím souvisí otázka, jak bezpečně se cyklisté po městě mohou pohybovat. A v Brně bohužel vznikají cyklostezky a cyklopruhy velmi vzácně. V posledních mnoha letech, obzvlášť v centru města, je situace velmi složitá. Brno má v tomto obrovský rozvojový potenciál a příležitost vytvářet pro cyklisty bezpečný prostor. Když cyklostezky a oddělená infrastruktura od motorové dopravy budou vznikat, počet lidí dopravujících se na kolech po Brně určitě ještě dál silně poroste.

Co především by se mělo zlepšit?

Když se Brňanů zeptáte, a město tato data z pravidelných dotazníkových šetření má, za jakých podmínek by jezdili po městě na kole, zhruba 70 procent řekne, že by jezdili na kole, ale mají obavy o svou bezpečnost. Ty pramení z toho, že je tady silný automobilový provoz, řešením jsou právě opatření, která oddělují cyklisty od aut. Brno by mělo budovat cyklistickou infrastrukturu, která zajistí komfortní, bezpečnou a nepřerušovanou jízdu na kole.

I v souvislosti s koronavirovou pandemií se mluví o tom, že od jara víc lidí využije kolo jako z epidemiologického hlediska bezpečnější způsob dopravy namísto MHD. Domníváte se, že počet cyklistů i v Brně poroste?

Rozhodně na kole bude jezdit víc lidí, počty rostou každý rok. V Brně bohužel nemáme data z automatických sčítačů, na které by se dalo spolehnout, takže nemáme dlouhodobá data. V Praze tyto informace mají a právě během loňského covidového roku zaznamenali nárůst počtu cyklistů o 20, ale na některých místech až o 70 procent. Stejná věc se jistě děje i v Brně, ale nemáme k tomu data.

Proč Brno tyto automatické sčítače nemá?

Brněnské komunikace sice záměr sčítat cyklisty mají, ale vydaly se cestou kamer. Takže zvolily nový způsob v podobě kamerového systémy, místo osvědčených automatických sčítačů, které fungují v mnoha městech. Sčítače by přitom pomohly v rozvoji cyklodopravy v Brně, jelikož by město mělo k dispozici potřebná data.