Lidovci dnes novinářům představili plán pro energetickou soběstačnost Brna, ten by měl obyvatelům zajistit stabilní ceny energií. Zorientovat se v celkové problematice by pak mohla pomoci městská energetická kancelář, pro Brňany budou tyto služby zcela zdarma.
„V současnosti je brněnská energetika závislá z 80 procent na dodávkách zemního plynu a z 20 procent na energetickém využití odpadu. Máme plán, jak pokrýt aktuální spotřebu města Brna do roku 2026 pomocí lokálních obnovitelných zdrojů a špičkovacích zdrojů. Dokážeme to díky čtyřem hlavním energetickým zdrojům. První je využití odpadů, druhým zdrojem je odpadní voda, třetím štěpka a čtvrtým bioplyn a využití čistírenských kalů,” uvedl místostarosta Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL).
Už loni se začaly instalovat první solární panely na střechy městských budov, do roku 2026 má být pokryto celkem 500 střech a těsně před zahájením výstavby je třetí spalovenská linka na energetické využití odpadu.
„Výstavba třetího kotle a akumulátoru bude trvat tři roky. Po jeho zprovoznění dokážeme pokrýt 42 procent spotřeby města Brna díky energetickému využívání odpadu. Dalších 20 procent chceme získávat díky obřímu tepelnému čerpadlu, které dokáže využívat energii z odpadní vody a přeměnit ji na teplo,“ popsal Leder, který řekl, že vybudovat takové čerpadlo trvá 4 roky, vzniknout by mohlo na jihu Brna u čistírny odpadních vod, s tím, že by současně mohlo prodávat chlazení. Zmínil například v blízkosti stojící obchodní centrum Olympia.
Dobré zkušenosti již s tímto mají v zahraničí, konkrétně ve Finsku, Švédsku a rakouské Vídni. „Kotel na štěpku, který připravujeme společně s Teplárnami Brno a Lesy města Brna, zajistí pokrytí spotřeby z 15 % a zbývajících 23 % spotřeby pokryjí špičkovací zdroje,” doplnil Leder.
Podle náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL), jde Brno dobrým směrem i v případě bioodpadu. Do ulic města Brna už bylo rozmístěno přes tisíc hnědých nádob a do budoucna se počítá i s efektivnějším nakládáním gastroodpadu ze stravovacích zařízení. „Tento odpad má sloužit k výrobě bioplynu, proto chceme vybudovat metropolitní bioplynovou stanici. Studii proveditelnosti už máme a připravujeme projektovou dokumentaci,“ popsal Hladík. Díky bioodpadu z hnědých popelnic může Brno vytvářet plyn, kterým se do budoucna mohou pohánět autobusy hromadné dopravy a vozidla svážející odpad.
Podle lidovců jsou lidé zahlceni informacemi a v problematice snižování energetických nákladů se těžko orientují. Navíc nedokážou odhadnout, jestli jsou jim nabízeny adekvátní ceny za dodané zboží a zda je vůbec potřebují. Proto chtějí zavést poradní energetickou kancelář.
„Kancelář by zřídilo město, ta by pak radila majitelům rodinných domů a SVJ. Myslím si, že tady by měl každý dostat odpovědi na otázky ohledně správného kotle, zateplení domu, fotovoltaiky a konkrétní spotřeby a jak ji snížit. Kancelář by jim nedoporučila konkrétní firmu, ale řekla by, co mají vlastně chtít a jak se v tom orientovat,“ uzavřel Hladík.
