Jako dítě se objevil ve filmech Potkal jsem ho v zoo, Medvědi nic nevědí nebo Artuš, Merlin a Prchlíci. Vystudoval konzervatoř v Kroměříži a poté JAMU. Po studiu se stal členem Městského divadla Brno, kde působí dodnes. Skládá hudbu pro divadlo, radiospoty či počítačové hry a aplikace. Aktuálně v nejnovějším titulu Městského divadla Brno s Alešem Slaninou alternuje hlavní roli v muzikálu Velká ryba. Diváci si ho také mohou pamatovat z představení Sliby chyby, Faidry či Pokrevních bratrů. Na své domovské scéně hraje také Malcolma McGregora v Donaha!, Edgara Fairfaxe Rochestera v Janě Eyrové, pana Wormwooda v Matildě či sira Galahada v Monty Python´s Spamalot. V Hudebním divadle Karlín hostuje v hlavní roli v muzikálu Legenda jménem Holmes.

Jak moc rozhodl o vaší budoucí profesi fakt, že jste se narodil ve Zlíně/Gottwaldově v blízkosti filmových ateliérů?

Myslím, že pokud ano, tak opravdu jen velmi vzdáleně. Kdysi se ve Zlíně točily dětské filmy. Tehdy si vybírali děti na školách na Zlínsku a já jsem dostal hlavní roli. Ale můj další život se ubíral jinam. Divadlo a film jsou přece jen dvě rozdílné disciplíny a já jsem k divadlu nechtěl. To se stalo, až když jsem byl mnohem starší a v jiném městě.

Co vám zůstalo v paměti z natáčení s legendární režisérkou dětských filmů Věrou Plívovou-Šimkovou?

 Strávil jsem s filmaři dvoje úžasné prázdniny. Bylo to krásné velké natáčení. Pro dítě v mém věku – bylo mi deset – to byl neustálý přísun zábavy a dobrodružství. Někdy to bylo těžké, ale v paměti mám spíše ty pozitivní zážitky.

Proč jste se po konzervatoři rozhodl pro další studia na JAMU?

Na konzervatoři jsem zjistil, že cesta vážné hudby není pro mě (Lukáš studoval obory klarinet a saxofon – pozn. red.). Hledal jsem nějakou alternativu. Muzikálové herectví jako obor na JAMU v té době teprve začínalo a představa spojení herectví, hudby a tance mi přišla velmi atraktivní. Přihlásil jsem se, dostal se, vystudoval a stal se hercem.

Do jaké míry se ve vás mísí profese muzikanta a herce? Ještě máte kapelu?

Kapelu nemám. Ale hudba se mnou zůstává a krásně se mi mísí s mou profesí. Hudbu i píšu a produkuju.

Kdy a pro jaké účely vás baví hudbu skládat?

Vždy a pro všechny účely. Dělal bych to stále, kdyby to bylo možné.

Lákala by vás filmová hudba? 

Rozhodně ano. Zatím jsem udělal hudbu jen ke dvěma seriálům a zážitek to je báječný.

Jsou vám jako hudebníkovi bližší muzikály než činohra?

Nedělám mezi tím rozdíl. Činohru jsem už nějakou dobu nezkoušel a popravdě se mi trošku stýská, ale vzhledem k tomu, jak krásné muzikálové role dostávám, si zahraju i velké divadlo. Když jednou člověk zpívá, tak to holt po něm chtějí. To už je tak.

Když srovnáte muzikálovou klasiku (Rent) a muzikálové adaptace slavných filmů, což je i případ Velké ryby, co je vám bližší?

Kdybyste řekli Rent a Mamma Mia, tak vím, jak odpovědět. Rent. A nevím, jestli je Rent úplně muzikálová klasika. Velká ryba je však mnohem větší „rybou“ než jen adaptací filmu. Je to jedna z nejvýraznějších a nejdivadelnějších „ryb“, které jsem viděl. Opravdu krásné dílo.

Do jaké míry je představení Velká ryba inspirováno filmem, kde hrál hlavní roli Ewan McGregor?

Je to stejná látka převedená na divadlo. Není to inspirováno filmem. Na počátku byly povídky a kniha a z toho vznikl film a vzápětí muzikál. Mají sice společného předka, ale jsou to dva různé živočišné druhy.

Máte rád fantaskní filmy Tima Burtona?

Popravdě – jak které. Tim Burton je na mě vizuálně trošku moc temný a špičatý, jestli to tak můžu říct. Ale některé věci jsou báječné. Je to nepochybně velký umělec.

Máte s hlavním hrdinou Edwardem Bloomem, snílkem s velkou fantazií, něco společného?

To si nemyslím, možná proto mi cesta k němu trošku trvala. A tím, že to nebylo tak jednoznačné splynutí, to bylo taky větší dobrodružství. A je stále.

Na představení láká plakát, na němž jste si osedlal – sumce? Budete v představení provádět podobné kousky nebo kouzla?

Kousky budou. Jestli se bude jezdit na rybě, se musíte přijít podívat.

V Matildě hrajete pana Wormwooda, ne zrovna otce snů… Jak se vám tato role hraje jako rodiči, ač v představení pro děti? 

Je to komická role a je to zábava.

Máte rád záporné figury? 

Mám. Ale mám rád všechny figury. Hrát kladné postavy je podle mě těžší. Divák všeobecně jednodušeji přistoupí na to, že jste padouch než kladný hrdina. Nebo alespoň mám takový pocit.

Městskému divadlu Brno zůstáváte věrný od konce studií. Jaké to je odskočit si hostovat do Karlína?

Je to osvěžující a zároveň svazující. Žádná jednoznačná odpověď, že? Prostě život. Karlín je Praha a tam můžu jet na návštěvu, ale doma jsem v Brně.

Lze nějak srovnat autorské muzikály, které vznikají v Městském divadle Brno, a např. Legendu jménem Holmes z Hudebního divadla Karlín, kterou sice napsal Ondřej Gregor Brzobohatý, ale představení vznikalo s americkým týmem?

Ano, myslím, že jde, a Ondřej na to může být pyšný. Holmes se může s klidným svědomím postavit vedle kusů, které děláme u nás. Gratuluju, Ondřeji!

 Už víte, co si v Karlíně zahrajete v Andělu Páně?

 Ano. Roli Hraběte.

Na co se ještě do konce sezony těšíte? 

Ještě máme před sebou Krokodýla (Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně – pozn. red.) na Biskupském dvoře. Tipuju, že to bude zábava. Už mám s tímto týmem jisté zkušenosti.